Zásadním problémem je, že nemáme mezinárodně uznanou definici terorismu, mezinárodního terorismu, jeho financování a tak podobně. Na definici se sice pracuje asi od roku 1996, ale vše uvízlo na mrtvém bodě. Problematické mimo jiné je odlišit např. národně-osvobozenecký boj, který je přípustný, od jiného typu násilí, jež je z mezinárodního hlediska nepřijatelné.

Existují ale lokální dohody o boji s terorismem. Jednu má i Evropská unie. „Kouzelným příkladem regionálních norem je Strategie EU pro boj s terorismem, kterou v listopadu 2005 schválili ministři spravedlnosti států Evropské unie. Ta v rámci boje proti terorismu rozebírá úkoly týkající se prevence, ochrany, stíhání a reakce. A teď to přijde: definici terorismu se prostě vyhýbá,“ podotýká Krejčí.

Celý rozhovor najdete zde

Sám by upřednostňoval co nejužší definici terorismu jako politicky zacíleného násilí proti civilnímu obyvatelstvu. Nejde o útok na armádu nebo jiného představitele státní moci, ale na nezúčastněné občany. I tato definice je však problematická. „I takto se ovšem do definice terorismu vejde aktivita státu, například teror francouzské revoluce či plošné bombardování Tokia (vojáky USA- pozn. PL)  za druhé světové války,“ pokračuje politolog.

Nesmíme zapomínat ani na sociálně-ekonomický rozměr celého problému, který je dobře patrný např. v Nigérii. „Nigérie je až schematickou ukázkou sociálních příčin terorismu. Se svými více než 180 miliony obyvatel je nejlidnatějším státem Afriky. Je také zemí s jednou z největších porodností na světě. Zároveň je to stát, kde podle údajů Světové banky počet lidí žijících za méně než 1,25 dolaru na den převýšil 99 milionů, přičemž tam množství takto chudých lidí roste…,“ podotýká Krejčí s poukazem na to, že právě v Nigérii působí teroristická skupina Boko Haram.