V Praze byli nedávno zatčeni dva ruští opozičníci, Oleg Vorotnikov a Natalija Sokolová. Ukázalo se, že původně jim střechu nad hlavou a pomoc v jejich situaci nabídla skupina Ztohoven, která se „proslavila“ stržením prezidentské standarty z Pražského hradu a jejím nahrazením obřími červenými trenýrkami.

Vorotnikov, který byl v Česku spolu se svou ženou Sokolovou i jejich dcerou, figuroval podle médií v seznamu osob hledaných Interpolem. V Rusku provozovali tzv. skupinu Vojna a jejich zřejmě nejznámějším činem bylo nakreslení obřího mužského údu na zdvihací most v Petrohradě naproti tamnímu oddělení ruské tajné služby FSB.

Vorotnikov s rodinou byl patrně na útěku a úkryt před spravedlností mu v Praze nabídla skupina Ztohoven, která to podle svých slov považovala za pomoc podobně smýšlejícím „kolegům“. Jenže se šeredně napálili a nyní to dokonce přiznali veřejně (psali jsme ZDE).

Vorotnikov totiž prý kritizoval Západ ještě razantněji než samotného Putina, časté krádeže v obchodě pak označoval za „lov“ a ideový postoj, odmítali úctu k soukromému vlastnictví a mnoho dalšího.

Do napálené skupiny Ztohoven se v komentáři pro ParlamentníListy.cz nyní opřel prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Svůj text, který redakci poslal, opatřil titulkem s citací známých slov posledního komunistického prezidenta Gustáva Husáka „Nech odpadne, čo je oportunistické“.

„Uctívaný ruský rebel se mávnutím kouzelného proutku stal proputinovským pohůnkem, o kterého by si žádná neziskovka pomyslné kolo neopřela,“ uvedl mluvčí.

Celá věc podle něho ukázala hrdinství současných rebelů. „Je to „rebelství“ nejen v mezích mírného pokroku, ale především a hlavně „rebelství“ plující v mainstreamovém proudu. Ano, naši novodobí buřiči, ač se zaklínají disidenstvím Václava Havla, odvážně demonstrují jako svazáci v 70. letech proti imperialismu. Za dr. Husáka to byl ten americký, dnes ten ruský,“ napsal Jiří Ovčáček.

Celý komentář Jiřího Ovčáčka pro ParlamentníListy.cz:

Nech odpadne, čo je oportunistické

Citaci Gustáva Husáka pro účely titulku jsem nezvolil náhodou. Dění kolem pana Vorotnikova a skupiny Sto hoven, piš jak slyšíš, totiž plně vystihuje.

Uctívaný ruský rebel se mávnutím kouzelného proutku stal proputinovským pohůnkem, o kterého by si žádná neziskovka pomyslné kolo neopřela.

Celá kauza, která oživila pozdní dozvuky letních paprsků, osvětlila podstatu „rebelství“ neziskových skupin, jako jsou Sto hoven.

Je to „rebelství“ nejen v mezích mírného pokroku, ale především a hlavně „rebelství“ plující v mainstreamovém proudu. Ano, naši novodobí buřiči, ač se zaklínají disidenstvím Václava Havla, odvážně demonstrují jako svazáci v 70. letech proti imperialismu. Za dr. Husáka to byl ten americký, dnes ten ruský.

A to je vlastně vše. „Rebelové mainstreamu“, tyto hvězdy veřejnoprávní televize, by už měly učinit jen jeden jediný krok. Sdružit se v Neziskový svaz mládeže.