Eva Michaláková neuspěla u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku v případě jejích dětí odebraných v Norsku. Norský soud podle justice dostatečně zdůvodnil, proč nesmí syny vídat. Norská sociální služba syna odebrala už téměř před 11 lety, na jaře 2011, české matce a otci Denise a Davida kvůli podezření na zneužívání a týrání. Udání tehdy přišlo z mateřské školy, vyšetřovala ho policie. Na nic se nepřišlo, nikdo nebyl obviněn. Soud ale považoval zjištění za závažná a nechal děti u pěstounů. Chlapci vyrůstají odděleně ve dvou rodinách. „Denis a Davídek prodělali v minulosti mužské zdravotní problémy. Museli jsme je proto s mužem natírat mastí. V tomto směru mohlo jít o nedorozumění, pokud Denis své zdravotní problémy a ošetřování popisoval ve školce,“ uvedla v roce 2015 Eva Michaláková v Blesku.

Naposledy své děti viděla v případě Denise v srpnu 2015, Davida v dubnu 2014. Na podzim 2015 norské úřady zbavily matku rodičovských práv. „Schůzky byly krátké, trvaly cca 1,5 až dvě hodiny a asistovaly u nich pracovnice Barnevernetu. Nesměla jsem mluvit o společně stráveném životě, při jakékoliv zmínce o rodině mi vyhrožovali ukončením schůzky. Musela jsem s dětmi mluvit jen o tom, co je teď a tady. Pokud bych měla přepočítat čas strávený s dětmi po odebrání, nebyl by to dohromady ani jeden týden vcelku,“ popsala Michaláková vloni v květnu iDNES. Paradoxně v Norsku pracuje ve školce, kde se stará o malé děti, ke svým ale přístup nemá.

Případ měl na české politické scéně velkou odezvu, Sněmovna tehdy vyzvala vládu, aby vyvinula mimořádné úsilí, Ministerstvo zahraničí předalo v prosinci 2014 Norsku diplomatickou nótu. V roce 2015 napsal prezident Miloš Zeman kvůli kauze bratrů Michalákových dopis norskému králi Haraldu V. Upozornil ho, že případ dlouhodobě narušuje česko-norské vztahy a i obraz Norska v České republice. Panovníka vyzval, aby se zasadil o vyřešení kauzy s ohledem na zájem dětí. Úplně nejvíce se z české politické scény v této věci angažovali europoslanec Tomáš Zdechovský a senátorka Jitka Chalánková.

Na Nory nemá vliv ani rozhodnutí evropského soudu

Jitka Chalánková je z rozhodnutí soudu zklamaná. „Jsme velice zklamáni, já i moji kolegové a maminka, se kterou jsem před chvilkou mluvila. Překvapilo nás toto rozhodnutí a jsme velice smutní. Konkrétní rozsudek budeme podrobně analyzovat a rozhodneme se co dál,“ vysvětlila v první reakci pro ParlamentníListy.cz senátorka, která je zmocněnkyní matky.

Předcházející rozhodnutí českého okresního soudu, které dopadlo jinak než to ve Štrasburku, je podle ní důležité, i když jednání Norů nijak neovlivnilo. „Na Nory nemá vliv ani rozsudek Evropského soudu pro lidská práva, jak víme z kauz, kdy evropský soud oznámil tyto případy a v zásadě se nestalo nic. To znamená, že musejí rodiny obnovit řízení v Norsku. Toto kolečko absolvovala paní Michaláková v Norsku už dvakrát. Co se týče českého soudu v Hodoníně, ten rozhodoval dlouho. Tam došlo až na třetí odvolání, ale toto rozhodnutí je pravomocné. Rozsudek českého soudu je pro českou vládu závazný, protože se jedná o české občany. Odůvodnění tam je jasné. Je otázkou, jak se k tomu česká vláda postaví. Norské a české soudy měly naprosto diametrální rozhodnutí. Norské rozsudky nemají žádné právní účinky pro Českou republiku a české občany,“ objasnila.

„Dodnes jsme nedostali odpověď na usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR z roku 2014, kdy jsme žádali norskou stranu, aby sdělila té české, proč zůstávají čeští chlapci odebráni v norských pěstounských rodinách, ačkoliv důvod odebrání pominul. Uvažovalo se tehdy o nějakém týrání, které se neprokázalo. Máme k dispozici toto rozhodnutí policie. Ptáme se v něm, proč nebyla zapojena širší rodina v České republice a oslovena na základě úmluvy o právech dítěte, proč není zajištěna výuka českého jazyka a především proč jsou rozdělení ve dvou norských rodinách. Na to doteď nemáme odpovědi,“ konstatovala senátorka.

„V té době bylo toto usnesení živé a česká strana se snažila. Premiér Sobotka tehdy podmínil další jednání tím, že paní Michaláková musí absolvovat celé kolo norských soudů, což respektovala a absolvovala. Teprve poté se Česká republika zapojila u toho řízení před Evropským soudem pro lidská práva. Výsledek je, jaký je,“ uvedla. Co dělat teď? „Musíme se s rozsudkem seznámit podrobně, dnes to bylo v deset hodin zveřejněno. Lze předpokládat, že se paní Michaláková odvolá k Velkému senátu, který je v počtu sedmnácti soudců evropského soudu. Zkusíme uvažovat o této možnosti,“ sdělila a přidala další informace. „Staršímu z bratrů už bude za rok 18 let. Mluvila jsem s maminkou, která říkala, že nějaké bližší informace o tom, jak to chlapci prožívají, nemá. Neviděla je od roku 2014 a 2015, přestože schůzky s mladším bratrem proběhly bezproblémově. A o tom starším nevíme vůbec nic,“ povzdechla si.