Čtenářka ParlamentníchListů.cz začíná svůj dotaz velice ostře. „Pane poslanče, nenarodil jste se včera, takže víte, že tuto zemi nerozkradli komunisté, ale ODS v čele s V. Klausem díky zákonům, které poslanci ODS spolu s lidovci a jinými stranami jako ODA, zelení ap. schválili." Nejvíce na srdci jí však leží církevní restituce. Poukazuje na to, že církev svůj majetek údajně často nabyla neprávem. „Největší zlodějna ovšem byly církevní restituce a na tom jste se podílel vy i celá TOPka. Jednou se vám to vrátí! Boží mlýny melou pomalu, ale jistě. Odcházet z tohoto světa budete jednou se špatným svědomím. Okradli jste obyčejné občany této země. A to se nezapomíná,“ napsala rozhořčeně.

František Laudát církevní restituce v odpovědi obhajoval. Zejména se zastával principu, že ukradený majetek je třeba vrátit. „Jestli vám připadá, že ukradený majetek se nemá vracet, to je mi vás líto. Nevím, jak byste se tvářila, kdyby teď někdo přišel a vzal vám váš majetek, na který jste celý život dřela? Církevní majetek tomuto státu nepatřil,“ zdůraznil Laudát.

„Souhlasím s vámi, že co bylo ukradeno, musí být vráceno. Na rozdíl od vás si ovšem myslím, že církev po staletí zabavovala lidem majetky ve jménu církve. Nevidím rozdíl mezi zabavováním majetku ve jménu Boha či ve jménu komunismu. Takže mi prosím vysvětlete ten rozdíl, který zastáváte vy?“ napsala na internet čtenářka.

Celý dotaz s odpovědí ZDE.

Církve budou pomáhat lidem, kteří mají v životě smůlu

Laudát pak ochotně vysvětloval svůj názor a vzpomněl na dobu, kdy zasedal v komisi pro narovnání vztahů s církvemi.  „Měli jsme dost dokladů o tom, že církev nabyla majetek různými způsoby. Značnou část jí například věnovali šlechtici během svého života, někteří bezdětní jí svůj majetek odkazovali. Další část tvořila např. věna, která přinášely zájemkyně o vstup do církevních řádů. Nejsem vám schopen odpovědět, kolik majetku, resp. pozemků, pocházelo např. ze středověku. Moc to asi nebylo, protože postupně byly pole a lesy církvi zabavovány,“ uvádí.

Poslanec také zmínil náklady, které by stát měl, pokud by nedošlo k odluce církví od státu. „Téměř vůbec při vyrovnání s církvemi se nemluví o faktu, že pokud by se vyrovnání nestalo, museli bychom začít platit i náboženská hnutí, která k naší společnosti příliš tolerantní nejsou. Proto jsou tu náhrady, jejichž cílem je odluka církve od státu. Pořád chci věřit, že tento krok se naší společnosti vyplatí. Každý zodpovědný ekonom si umí spočítat, že tady bude potřeba nestátní síla, která bude pomáhat těm, co mají v životě smůlu, těm, co dynamiku společností nebudou schopni sami zvládnout. Socialisté tomu nevěří a zatím se jim v tomto daří přesvědčit většinu společnosti. Ale co si na nich vezmete, až k tomu dojde? A kdo ví, kde už tou dobou budou?“ rýpnul si poslanec TOP 09 do současné politické reprezentace.

Kdo si nakradl nejvíce?

Pisatelka dotazu také poukazovala na neutěšenou situaci řady občanů a naznačila, že pochybuje o tom, že poslanec Laudát o potížích a starostech těchto lidí ví.

„O životě lidí toho možná vím více než vy. Pocházím z hodně chudé rodiny. O to se zasloužili soudruzi. Kdyby se naše země vyhnula všelijakým převratům a zlodějnám, mohli jsme se mít výrazně dnes líp, než je realita,“ píše Laudát.

Celý dotaz s odpovědí ZDE.

Zdůrazňuje při tom, že před druhou světovou válkou jsme byli osmí na světě a okolní země nám tehdejší ekonomiku jen záviděly. „První ekonomickou ránu nám dali Němci, ale podstatně horší komunisti. Svět na nás nečeká, proto jsme se z toho marastu pořád ještě nedostali. Nebýt roku 1989, tak jsme dnes na úrovni postsovětských republik,“ píše čtenářce.

František Laudát připouští, že v době transformace po roce 1989 si někteří lidé majetky nakradli. „Samozřejmě, dost lidí si v průběhu transformace nakradlo, leckdo oprávněný byl naopak o svůj majetek okraden. To je odpudivé a nevím, jestli jim ve výsledku jejich zlodějny přinesly štěstí. Můžete hádat, která kasta lidí si při privatizaci nakradla nejvíce? Ti, co u toho byli, znali státní podniky, měli obchodní kontakty atd. Byli to nestraníci? K vaší první větě – zásadní nesouhlas. Někteří soudruzi dokonce dvakrát. A dnes se derou k moci. Dodal bych závěrem,“ uzavřel odpověď poslanec.