Zástupce ředitele Ústavu filozofie a religionistiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK) Radek Chlup, který se dlouhodobě věnuje také dopadům covidu a covidových restrikcí na společnost. Včetně tlaků na vědce, kteří zpochybňovali přínosy plošného očkování.
„Různé nevládní organizace ověřující fakta nebo influenceři na sociálních sítích“ se renomované vědce „snažili delegitimizovat nikoli vědeckými argumenty“, ale spíše spojováním s pochybnějšími skupinami či názory rovnou označili za „dezinformace“. A mainstreamová média? Ta se dle Chlupa některé názory rozhodla „vymlčet“, stojí v textu, který anglicky sepsal Chlup do sborníku Corona Truth Wars. Jeho text ocenila i novinářka Angelika Bazalová, která se tématu covidu věnuje stabilně. Podle ní je tento text v podstatě výkopem seriozní debaty o tom, co se v Česku ty dva pandemické roky odehrávalo.
Pokud si někdo dovolil říct, že plošné očkování proti covidu nemusí být přínosné, nebo dokonce může škodit, čelil velkému tlaku, který mohl podle Chlupa skončit až vyhazovem ze zaměstnání. „Názory odlišné od tohoto narativu byly potlačovány a cenzurovány, někdy i drastickými způsoby, které zahrnovaly stažení vědeckých prací a propuštění z institucí,“ uvedl Chlup.
Pod tlakem se podle religionisty ocitali i vědci, kteří tvrdili, že s očkováním proti covidu je třeba postupovat u každého člověka individuálně a zvážit různá rizika a přínosy v případě, že konkrétní pacient trpí kupříkladu dalšími zdravotními problémy.
„Mezi širokou veřejností je nejznámější Jiří Beran, epidemiolog a vakcinolog, ředitel Centra očkování a cestovní medicíny při Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, organizaci zřizované Ministerstvem zdravotnictví. Beran je významnou autoritou v oboru, a proto mu bylo umožněno v omezené míře hovořit v hlavních médiích. Další významnou osobností je Vojtěch Thon, mezinárodně uznávaný imunolog z výzkumného centra Recetox na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Thon byl garantem rozsáhlé studie zkoumající imunitní reakci na Covid-19, kterou provedla Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra. Jeho renomé v kombinaci s opatrným způsobem sdělování mírné verze postojů na vakcinaci mu umožnilo příležitostně vystupovat v hlavních médiích po celou dobu pandemie,“ upozornil Chlup.
Výzkumník a klinický psychiatr z Coloradské univerzity Mitchell Liester nabídl vysvětlení, že na plošné očkování tlačily farmaceutické firmy kvůli svým ziskům.
Podle Chlupa byl na společnost v Česku vyvíjen velký psychologický tlak, protože co největší proočkovanost se mohla logicky podařit jen tehdy, pokud tuto myšlenku většina populace vezme za svou.
Chlup zmínil také Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků (SMIS), které v roce 2020 založila viroložka Hana Zelená (Centrum klinických laboratoří Lékařské fakulty Ostravské univerzity), imunoložka Zuzana Krátká (zástupkyně vedoucího imunologické laboratoře na soukromé klinice Gennet), mikrobiolog Václav Fejt (vedoucí laboratoře imunologie a sérologie Nemocnice Havlíčkův Brod), odborník na matematické modelování Tomáš Fürst (Katedra matematické analýzy a aplikací matematiky, Univerzita Palackého v Olomouci) a statistik Arnošt Komárek (Katedra pravděpodobnosti a matematické statistiky, Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova v Praze).
Chlup upozornil, že za vlády Andreje Babiše (ANO) i tito lidé čelili tlaku. Po příchodu nového ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) ve vládě Petra Fialy se tito lidé ocitli na seznamu odborníků, kteří se podílejí na vytvoření Národního institutu pro zvládání pandemie.
Chlup také věnoval pozornost českým médií, která často podávala plošné očkování proti covidu jako morální odpovědnost každého jedince. Narážel např. na článek Deníku N: Pandemie mění tradiční chápání osobní svobody: Naše tělo už není jen naše tělo, v němž je řečeno, že nakažený člověk může covidem zabít druhého jedince. Obdobně podle Chlupa vyzněly i články na serveru Seznam Zprávy, nebo v České televizi či v Českém rozhlase.
Chlupa v této souvislosti zmínil i server ParlamentníListy.cz, který představil názory profesora Jiřího Berana nebo členů SMIS imunoložky Zuzany Krátké a matematika z Univerzity Palackého v Olomouci Tomáše Fürsta.
Připomíná i novinářku Angeliku Bazalovou, která byla ještě před pandemií do Rady ČTK navržena Piráty, na konci byla řadou z nich řazena mezi „antivaxery“. Novinářka svůj vývoj během pandemie popsala na vztahu k ParlamentnímListům.cz. „Nečetla jsem je, nesdílela jejich články. Četla jsem Deník N, do kterého jsem přispívala. Ale pak přišla pandemie. A všechno se obrátilo vzhůru nohama. Najednou byly ParlamentníListy.cz jedním z mála míst, kde bylo možné slyšet názory vědců, které jiní ‚řádní‘ novináři označovali za ‚dezinformátory‘ a ‚Ruskem placené trolly‘. Věděla jsem, že to není pravda. A tak jsem ParlamentníListy.cz rehabilitovala a s Deníkem N jsem se nadobro rozešla,“ uvedla.
Chlup upozornil, že kritici plošného očkování byli v Česku viněni i z toho, že těmito svými postoji vlastrně nahrávají Rusku neboť podrývají důvěru v české instituce.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: Miloš Polák