„Jsem přesvědčen, že za dvacet let členství České republiky v NATO naše armáda dospěla a vyzrála. Vstup pro nás znamenal ukotvení České republiky a její bezpečnosti a obrany v silném bezpečnostním systému,“ uvedl Opata, který je přesvědčen, že silnější bezpečnostní systém na tomto světě v současné době neexistuje.

Opata se sám osobně zúčastnil řady bojových zahraničních misí. Nejvýraznější zahraniční mise byla pro něj prý ta úplně první. „To jsme si skutečně uvědomovali, že vnitřní ozbrojený koflikt může vzniknout v bezprostřední blízkosti hranic České republiky, a to lusknutím prstu. Bývalá Jugoslávie byla tenkrát vzdálená osm set kilometrů. Nejnáročnější je ale pochopitelně Afghánistán,“ uvedl.

Okomentoval proto dlouhotrvající boj v Afghánistánu a prozradil, zda je podle něj přítomnost cizích armád stále obhajitelná. „Pokud se bavíme o alianční operaci, jakou Afghánistán je, tak přímý ozbrojený konflikt lze rozhodnout velmi rychle. NATO na to má obrovské vojenské schopnosti a potenciál,“ zdůraznil.

Zato proces poválečné rekonstrukce státu je však podstatně složitější. „Nikdo z nás není naivní, že by si říkal, že to potrvá dva roky, to potrvá ještě celou řadu let,“ řekl Opata s tím, že jako vojáci si spíše říkají, co je menší zlo z hlediska bezpečnosti státu a Aliance. „Buď zda tam pomáhat nějak způsobem vládě a ozbrojeným složkám, aby získaly schopnosti bojovat, nebo sedět doma a čekat, jak to dopadne a kam až se ten potenciál terorismu může z Afghánistánu rozvinout,“ uvedl.

Často prý slýchává, že je to problém tamější vlády a Tálibánu, ale to podle něj není až tak pravda. „Těch extremistických teroristických skupin je tam celá řada. Nikdo neví, co se stane s extrémní částí Tálibánu poté, co dojde k mírovým dohodám nebo vítězné smlouvě,“ řekl Opata, podle kterého je stále lepší v prostoru být, mít přehled a moct reagovat než jen čekat, protože reagovat až pak stojí podstatně větší úsilí.

„Když bychom bránili hranice našeho státu a museli bojovat na hranicích našeho státu, bude to mít dopad na naše lidi. Obranu a boj musíme přenést tam, kde to naše lidi neovlivní,“ vyvrací argumenty, že by neměli čeští vojáci bojovat na cizím území, a připomíná, že jako armáda pracují na základě politických rozhodnutí. „Má to pro nás smysl a jako vojáci vnímáme současné bezpečnostní prostředí komplexně, ne pouze jako Afghánistán,“ zdůraznil.

Podoba války se prý postupně mění. „Technologicky se armády dostávají do naprosto jiné dimenze. Objevují se stále nové hrozby a prostředí se stává komplexní,“ dal za příklad kybernetické hrozby a informační prostor. „Před pár lety si nikdo nedokázal představit, že informační prostor bude prostor, v němž se povedou reálné druhy vedení bojové činnosti,“ poznamenal Opata s tím, že vojáci se proto musejí učit celou řadu dovedností, na které musejí umět reagovat.

Pokud by rizika paušalizoval do tří oblastí, tak ty vycházejí z posledního zasedání náčelníků generálních štábů v Belgii a ministrů obran a závěru summitů hlav států. „Jako riziko číslo jedna je vnímán terorismus. Na druhém místě je celá oblast kybernetické domény. Třetí důvod je pak Rusko a jeho expanze,“ upřesnil Opata.

Rusko se prý v uplynulých letech začalo velmi dynamicky přezbrojovat a vybavovat armádu novými prostředky, jako jsou balistické rakety a jiné prostředky elektronického boje. „Z teritoriálního působení se z Ruska začíná stávat globální hráč. Má takovou ambici, což je vidět v Sýrii a na dalších místech. Za nás, za vojáky, by žádná vojenská hrozba neměla být podceňována,“ dodává.

Co se týká rozšiřování Aliance jako takové, je Opata hluboce přesvědčen, že každý stát může být rád, když může být součástí něčeho tak velkého. „Není to zadarmo, je třeba tam přijít se závazkem a dodržovat jej. Sdružování v rámci Severoatlantické aliance je důležité a sjednocuje systém obrany,“ doplnil.

Rusko je tlačeno k tomu, aby se vrátilo ke smlouvě o likvidaci raket, z čehož vznikl poměrně vážný politický konflikt mezi Spojenými státy a Ruskou federací. Tvarůžkovou zajímalo, zda je současný svět postaven na odzbrojování. „Není spíše zbrojení pochod, který nikdo zastavit nechce?“ zeptala se. „Porušení dohody nebo zrušení dohody mezi Spojenými státy a Ruskem určitě bude mít největší dopad na Evropu. Zbrojení je i součástí zastrašování, je to proto složitý problém, který se jen tak nevyřeší,“ uzavřel náčelník generálního štábu Aleš Opata.