Jan Keller varuje před vzestupem extremistických a velice radikálních proudů v několika zemích Evropské unie. Sociolog se obává, že by případně zvolení zástupci těchto tendencí mohli v Evropském parlamentu založit vlastní klub. V tom případě by po volbách socialistická frakce usilovala o spolupráci s lidovci i s TOP 09, ačkoli má zcela jiný program, protože by prý hrozilo nebezpečí možná až fašismu, čemuž je nutné čelit.

Toto tvrzení a zejména užití termínu „fašismus" komentátora Jindřicha Šídla velmi zarazilo. Zapochyboval, zda by několik málo radikálních poslanců mělo až takovou sílu. „Fašismus vždycky začíná s hrstkou lidí. S hrstkou velice drzých a agresivních lidí," upozornil jej Keller.

Hovořil dále o tom, že zástupci extremistických skupin se snaží maskovat například sociální problémy jako problémy národností a svádět je na ostatní země a národy. Přesně to se podle sociologa dělo i před druhou světovou válkou naprosto běžně. „Strašáci fašismu už ukázali, co dokáží," konstatoval Keller s tím, že se riziko nesmí podcenit.

Výši korporátní daně by Keller stanovil zhruba na francouzskou hranici

Jednička sociální demokracie do eurovoleb potvrdila, že stále podporuje daňovou harmonizaci. Dlouhodobě podle něj není udržitelná situace, kdy některé země mají firemní daně 12 procent a některé země přes 30 procent. „To svádí k daňovému dumpingu. Daňová harmonizace samozřejmě neznamená, že všechny firmy působící v Evropě budou mít předepsáno, jak vysokou daň a ve všech zemích stejnou mají platit. Daňová harmonizace znamená, že ty nůžky, které jsou teď mezi 12 a 40 procenty, by se trochu sevřely," vysvětlil Keller.

Výše korporátní daně by měla být podle kandidáta na německé nebo francouzské úrovni, přibližně 30 procent. Konkrétní číslo by mělo být výsledkem jednání, podstatou problému zůstává princip, že daň se zemi od země liší příliš výrazně.

Negativnímu lobbismu je nutno zabránit

Jan Keller prohlásil, že jedním z jeho cílů je zakázat lobbistům dělat to, co dělat nemají. „To, co dělají lobbisté, o tom my víme asi tolik jako o tom, co je obsaženo ve smlouvě o investicích a obchodu mezi Evropou a Spojenými státy. Nevíme o tom prakticky vůbec nic a můžeme se jenom dohadovat. Když nevíte nic, tak to nemůžete kontrolovat, a když to nemůžete kontrolovat, tak nemůžete říkat, že se to děje průhledně," vysvětlil sociolog.

Ačkoli na půdě EU existuje přísnější regulace lobbingu, než je tomu třeba v České republice, přesto podle Kellera není možné, aby rozhodování byla negativně ovlivněna lobbisty. Tím vysvětluje i to, že pod stůl spadl návrh poslanců ČSSD, jehož předmětem byla kontrola bezpečnosti potravin. „Nedokážu si představit, jak jinak by taková záslužná věc mohla spadnout pod stůl," uzavřel Keller.