Marjanovič píše, že to, že se Severoatlantická aliance rozhodla dát najevo, že není mrtvá tváří v tvář „bujícímu putinovskému imperialismu“, je sice „nápad v zásadě fajn“. „Člověk se neubrání dojmu, že to je až příliš tradiční gesto na to, aby bylo vůči novodobé kremelské lstivosti účinné,“ obává se ale komentátor.

Celý text je ZDE

A pokládá si otázku, k čemu vlastně budou alianční síly rychlé reakce, pokud například v Estonsku ruská tajná služba provokacemi uvede do chodu rebelii místních ruskojazyčných obyvatel. „Budou alianční vojáci válčit s tamější obdobou domobrany, jakou známe z východoukrajinského Donbasu? A budou mít vojáci mandát ze strany vlád svých zemí, aby se pouštěli do šarvátek s takovou guerillou a pak se domů vraceli v rakvích?“ ptá se Marjanovič s tím, že je známá slabost západních demokracií, že sice umíme vést silné řeči, nikoliv se za někoho dalekého obětovat.

„Proto se lze domnívat, že vyceněnější zuby Severoatlantické aliance nechávají Putina v klidu,“ obává se Marjanovič.