„Informoval jsem pana prezidenta o tom, že klub KSČM připravil návrh, jak oduznat Kosovo jako stát, a pan prezident byl rád, že jsme se toho ujali,“ řekl Filip. „Myslím si, že to je správné, protože tento krok učinilo už několik států OSN a ten vývoj na Balkáně nesměřuje ke zlepšení těch vztahů,“ dodal.

Česká republika by měla podle něj Kosovo oduznat, protože Zeman ani jeho předchůdce Václav Klaus nejmenovali v Kosovu české velvyslance. „Což je podmínkou toho uznání státu podle českého právního řádu a podle mezinárodního práva,“ poznamenal. Komunističtí poslanci budou podle něj nyní jednat o podpoře svého návrhu s dalšími poslaneckými kluby.

Zeman je zastáncem zrušení uznání nezávislosti Kosova, hovořil o něm například při své zářijové návštěvě Srbska. Otázku probral v říjnu také na schůzce ústavních činitelů, přesvědčit se mu je nepodařilo. Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) po říjnové schůzce uvedl, že se ústavní činitelé shodli na tom, že tato otázka nyní není na stole. Okolnosti uznání Kosova v roce 2008, kdy se vláda k tomuto kroku rozhodla přes nesouhlas Sněmovny, nicméně ústavní činitelé označili za problematické.

Petříček už dříve uvedl, že důvod ke zrušení uznání Kosova nevidí. Podle něj by Česko k takovému kroku mohlo přistoupit jen v případě, že by Kosovo přestalo plnit některá kritéria státnosti, na jejichž základě bylo v roce 2008 uznáno. Pro zachování současného stavu podle něj hovoří i to, že česká politika by měla být kontinuální a čitelná.

Ministerstvo zahraničí také dříve upozornilo na to, že Česko má s Kosovem uzavřeno několik smluv včetně dohody o návratu nelegálních přistěhovalců. Pokud by Česko přestalo Kosovo uznávat, mohlo by to způsobit potíže při naplňování těchto smluv.

Kosovo, které po rozpadu Jugoslávie vyhlásilo v únoru 2008 nezávislost na Srbsku, postupně uznalo 116 zemí. Srbsko přesvědčuje země uznávající kosovskou nezávislost, aby od svého postoje ustoupily. Dosud se mu to podle některých zdrojů podařilo u 15 zemí, hlavně z Afriky a Latinské Ameriky.