V roce 2018 Sněmovna schválila zákon, podle kterého měla vzniknout komise pro dohled nad tajnými služba, včetně BIS. Do této komise měly být nominovány takové osobnosti, u kterých bylo možné předpokládat, že informace tajných služeb nezneužijí. Měly by totiž možnost nahlížet i do živých spisů.

Jenže vláda Andreje Babiše ponechala tento orgán téměř tři roky neobsazen. Až teď, pár měsíců před volbami, si na jeho existenci vzpomněla a chce do komise dosadit lidi, kteří budou podle zákona příštích pět let neodvolatelní.

Server Aktuálně,cz a časopis Respekt upozorňují, že mezi nominanty vlády je např. i šéf odboru legislativy a práva prezidentské kanceláře Václav Pelikán. Existuje tedy možnost, že by se prezidentovi Miloši Zemanovi otevřel prostor ke kontrole živých kauz BIS. Té BIS, kterou tak často a tak hlasitě kritizuje.

„Mezi nominanty je třeba šéf odboru legislativy a práva prezidentské kanceláře Václav Pelikán. Pelikán platí za loajálního úředníka, jeho přímým nadřízeným je kancléř Vratislav Mynář. Pelikán v minulosti Mynářovi posvěcoval tajení informací Hradu před veřejností. Sám Mynář před lety marně žádal o nejpřísnější bezpečnostní prověrku,“ napsal k tomu server Aktuálně.cz.

Pelikán potvrdil, že by se členem komise mohl stát. Prý už byl osloven Ministerstvem vnitra, zda by byl ochoten ujmout se takové role.

• Další informace naleznete zde

Vedle Pelikána byl nominován také lidovecký exministr zahraničí Cyril Svoboda, který v roce 2015 slavil po boku Vladimira Putina narozeniny ruské propagandistické televize RT.

Nominacemi se 26. května bude zabývat Bezpečnostní rada státu.  

Komentátor serveru Aktuálně.cz Martin Fendrych k tomu poznamenal, že prezident Miloš Zeman a premiér Andrej Babiš (ANO) chtějí na poslední chvíli obsadit instituci, kterou by mohli využít.

• Celý komentář Martina Fendrycha naleznete zde

„Výběr těch lidí je vlastně šokující a antiobčanský, nebo, řečeno s Babišem, "firemní". Všichni nominovaní jsou spojeni s výkonnou mocí (nejméně ze všech ústavní právník Jan Kudrna, který je pouze členem Legislativní rady vlády a působí nejdůvěryhodněji). Vypadá to, jako by vláda řekla: o nezávislou kontrolu nám jde ze všeho nejméně, žádné nezávislé osobnosti tam nepustíme,“ prohlásil Fendrych.

Problém je, že do komise lze nominovat jen lidi s právním vzděláním na magisterské úrovni, kteří zároveň mají prověrku na stupeň přísně tajné, což předznamenává, že okruh uchazečů může být jen velmi úzký. Zvláště, když je zároveň řečeno, že nesmí být nominován žádný poslanec, senátor či soudce nebo člen vlády.

Fendrych v této souvislosti předestřel několik jmen, které by si v této komisi uměl představit, ale kteří se tam nikdy nedostanou, pokud budou platit dnešní legislativní podmínky.

„Představme si, dejme tomu, Tomáše Halíka: ani tento držitel Templetonovy ceny nepadá v úvahu. Stejně jako třeba Benjamin Roll, předseda Milionu chvilek pro demokracii, Mikuláš Minář, ačkoliv se oba zasazují za lidská práva a dodržování zákonů i ústavy. Lidé jako Magda Faltová, Věra Roubalová, Petr Pithart, Helena Třeštíková, Martin Rozumek, Hana Marvanová, nebo, abych dal příklad za "druhou stranu", v úvahu nepadá ani třeba Václav Klaus senior, exprezident. Kdyby žil, nevešel by se ani Otakar Motejl. Nepadají v úvahu Jan Ruml, Šimon Pánek, Miroslava Němcová, Stanislav Devátý, Eliška Wagnerová, Rut Kolínská, Tomáš Němeček, Zuzana Candigliota a další a další…,“ uvedl.

Má proto za to, že se původně pochopitelný záměr zvýšit dohled nad tajnými službami změnil ve frašku.