S energetikou to podle Vitáskové v celé Evropě začalo jít z kopce pod německou taktovkou již před dvaceti lety. Výsledkem je turbulentní vývoj cen energií, a do budoucna hrozí v této oblasti i její fatální nedostatek.

Kritizovala i chování české vlády a to, jak se se situací v energetice vyrovnává. Výmluvy na ukrajinskou válku nebo na nutnost dodržovat jednotná evropská pravidla, shledává Vitásková prázdnými.

V rámci rozhovoru pro Rádio Universum řekla i co si myslí o možném odchodu z tolik zmiňované lipské burzy, která nám podle mnoha prohlášení našich vládních představitelů zdražovala v době krize energie.

„V té době jsme skutečně mohli z této burzy odejít, dokonce jsme to v našem návrhu v roce 2021 a 2022 jako jeden bod – ‚odchod z lipské burzy‘ – navrhovali. Takže to nebylo nic nového, a z lipské burzy jsme skutečně mohli odejít. Když můžu někde vstoupit, musím umět i odejít,“ sdělila moderátorce Martině Kociánové s tím, že by nám to ale Němci nedovolili, protože potřebovali naši energii na burze.

Německo je dnes podle bývalé šéfky ERU nejsilnější ekonomika v Evropě, možná i ve světě.

„Ale to ještě neznamená, že bychom měli být vazalové. To ještě neznamená, že bychom si neměli některé věci, které potřebujeme, pro nás vydobýt, a to byla oblast kolem energetiky, ale my jsme klidně dovolili, aby to pokračovalo dál. Pak byla fáze, že jsme se vymlouvali na minoritní akcionáře, a do jisté míry se burza a minoritní akcionáři stali zaklínadlem, proč stát, který má jako akcionář 70 procent ČEZu, nemůže nic udělat, což není pravda,“ sdělila dále s tím, že stát jako majoritní akcionář neměl dovolit tak vysoké ceny elektřiny a pokračování obchodování na burze. A měl zastavit vyplácení dividend, a malí akcionáři by se přizpůsobili.

Co podle Vitáskové měli dělat politici a co navrhovala ona?

„Když se ptáte: Co měli udělat v energetice nebo co jsme navrhovali jako platforma Energie není luxusní zboží, tak tam bylo asi osm bodů. Přesně si je všechny nepamatuji, ale třeba odchod od lipské burzy tam určitě byl. A také zastropování cen, ale ne tak, jak to potom udělala vláda, takže jsme do jisté míry požadovali regulaci cen pro domácnosti. Ale říkalo se, že to je proti evropským pravidlům, že to nejde,“ posteskla si.

„Ale co měli udělat třeba v oblasti elektrické energie? Jako majoritní akcionář neměli připustit, abychom nakupovali tak drahou energii. Neměli připustit, aby se dál obchodovalo na burze. Říkali, že tam byli minoritní akcionáři a že by se zlobili,“ poukázala Vitásková na argumentaci vlády ohledně znárodnění ČEZ a zmínila, že i s minoritními akcionáři se dá jednat.

„Slováci s minoritními akcionáři jednali, a nakonec se dohodli,“ zkritizovala neochotu vlády a zmínila další okolnost.

„Když to ještě doplníme, tak vyplatí členům představenstva desetimilionové odměny, což musí schvalovat dozorčí rada, což je stát, nemohou si to vyplatit sami. Takže se na jedné straně spotřebitelé dostávají do situace, že nemají na elektrickou energii, od státu dostávají příspěvek a na druhé straně stát řekne: A tady má ještě vedení ČEZu, které to udělalo tak bezvadně, deset milionů jednotlivým členům. Takže je to divná hra, a myslím, že tomu mnozí občané rozumí, že ČEZ je chráněnec politiků,“ nebrala si servítky Alena Vitásková.

Na poznámku moderátorky, že když se někteří lidé tehdy bouřili a šli na náměstí, tak byli uráženi, odpověděla, že je to bohužel smutný výsledek.

„Místo, aby se politici zamysleli, proč tam ti lidé jsou, a co vlastně chtějí, místo aby se o tom diskutovalo, tak se jim začnou vysmívat, začnou je urážet, a některé začnou trestně stíhat, aby odradili nebo zastrašili ostatní. Takže to je opravdu smutný průběh našich posledních měsíců a možná let,“ bilancovala současné vládní působení a dodala, že energetická krize není u konce, a má potenciál vyvolat takovou nespokojenost lidí, že by mohla padnout vláda, a byly by předčasné volby.

„Má tedy ta energetická krize takový potenciál, že by mohla ohrozit politický systém u nás, jak se obával ministr Blažek,“ zeptala se moderátorka Kociánová.