Zaujaly jej především diskuse pod články, které se tomuto tématu na německojazyčných webech věnovaly.

Největší pesimisté tvrdí, že to znamená přípravu na možnou válku s Ruskem. „Tomu se zdráhám uvěřit, asi proto, že si to nechci představovat. To by nebylo dobré. Snad není nikdo tak šílený, aby toto realizoval. Stejně by v takovém případě byla zásoba chleba ve spižírně k ničemu. Válka mezi NATO a Ruskem by byla jednou z těch katastrof, při kterých umírající závidějí mrtvým,“ podotýká Kechlibar.

O něco menší pesimisté tvrdí, že jde o přípravu na situaci, kdy se nově příchozí arabsko-africké obyvatelstvo vzbouří proti autoritám a začne rabovat podle vzoru svých bratranců z Francie (2005) nebo ze Švédska (2013, 2016 poprvé a 2016 podruhé). „Na tom něco je. Ono se stačí podívat na dálnice kolem přístavu v Calais a sledovat, co dokáže tlupa pár stovek primitivů udělat s provozem kamionů, tedy se zásobováním,“ komentuje tento názor Kechlibar.

Celý text je ZDE

Prostřední pesimisté jsou toho názoru, že hlavním nebezpečím, na které je cíleno, je energetický blackout. „Není žádným velkým tajemstvím, že německá energetická přenosová soustava je na hraně své kapacity. Hromadné zavádění ‚obnovitelných zdrojů‘ v podobě větrníků vedlo k situaci, kdy na severu Německa, kde vane silný mořský vítr, je přebytek vyrobené elektřiny, zato nedostatek odběratelů. A hustě osídlené průmyslové Porýní nebo Bavorsko, které tento proud potřebuje, si jej musí ‚dovážet‘ stovky kilometrů ze severu skrz nedostačující soustavu dálkových vedení. Ti samí ekologičtí aktivisté, kteří prosadili přechod na obnovitelné zdroje, samozřejmě hrdinně brání modernizaci přenosové soustavy, seč to jde. Je tedy možné, že jednoho dne celý systém nevydrží a zkolabuje,“ tak hodnotí tuto možnost Kechlibar.

Poukazuje na to, že blackout je možný a docela realistický scénář, při kterém by deset dní potravinových zásob přišlo velmi vhod. „Blackout má totiž kaskádový charakter, roznáší se napříč sítí a poničená vysokonapěťová zařízení nelze ihned nahradit novými. Velký zimní blackout v severní Americe roku 2005 trval týden. Jenže v materiálu spolkové vlády se vyskytují i větičky jako ‚Die zivile Unterstützung der Streitkräfte soll wieder zu einer Priorität werden‘, čili ‚Civilní podpora ozbrojených sil by se měla znovu stát prioritou‘, které naznačují, že elektrický blackout není ta nejhorší možnost, se kterou se počítá,“ upozorňuje Kechlibar.