Haftarovy jednotky nazývané Libyjská národní armáda (LNA) jsou jednou ze dvou hlavních stran ve vleklé občanské válce v Libyi, jejich protivníkem je mezinárodně uznaná vláda premiéra Fáize Sarrádže. Větší pozornost však zasluhuje mezinárodní podpora bojujících stran: zatímco Haftara, jehož hlavním „stanem“ je město Tobrúk na východě země, podporují zejména Rusko, Egypt a Spojené arabské emiráty, Sarrádž má mocného příznivce v Turecku.
Jak Turci na straně Sarrádže, tak Rusové na straně Haftara samozřejmě sledují své vlastní ekonomické a geopolitické zájmy. Nyní jde o to, komu se podaří vyplnit mocenské vakuum vzniklé po svržení libyjského diktátora Muammara Kaddáfího v roce 2011. Libye, která za Kaddáfího patřila mezi hospodářsky nejvyspělejší africké země, má bohatá ložiska ropy a zemního plynu jak na pevnině, tak v přilehlých vodách Středozemního moře.
Vývoj v zemi každopádně nebezpečně připomíná „syrský scénář“. Rusové a Turci se v doznívající občanské válce v Sýrii stali nejdůležitějšími hráči a zcela eliminovali vliv Západu. A nejde zdaleka jen o to, že na Sarrádžově straně bojují tajé islamističtí bojovníci ze Sýrie. Ankara a Moskva sice sledují v Sýrii rozdílné cíle a jejich armády tam několikrát stály proti sobě, oba státy se však dosud na sférách vlivu dokázaly – byť křehce – domluvit.
Rusku se tak podle serveru plní starý imperiální cíl, totiž dosáhnout vojenskou přítomností a vlivem na pobřeží Středozemního moře, zatímco Turecko pomocí nárazníkového pásu na severu Sýrie efektivně eliminuje nepřátelské Kurdy.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab
