„Migrace totiž není jen uprchlictví, a rozhodně to není to, co vidíme nyní ve veřejném diskursu, kdy je považována za univerzálního strašáka, kterého rádi používají populisté. Má nejrůznější formy, například nás v Česku se nejvíce dotýká migrace za prací, v současné době zejména z Ukrajiny,“ říká Schreiberová. Dodává, že jejich hlavním cílem je ukázat, že migrace je velmi složitý a komplexní fenomén, který nejde vtěsnat do několika hesel.

Nechce ani zavírat oči před negativními jevy spojenými s migrací: „Letos bych určitě zmínila snímek Návrat do Afghánistánu, který v několika případech nastavil zrcadlo tomu, že afghánští žadatelé a azyl mají o životě na Západě nereálné představy. Ty vznikají například tak, že někteří běženci nechtějí ukázat někdy i poměrně nepříjemnou realitu, například života na ubytovně, a na sociální sítě dávají své fotografie v krásných budovách nebo před drahými auty.“

Zájem o téma migrace prý v poslední době opadává, zejména proto, že balkánská trasa byla díky Turecku téměř uzavřena. Pojem migrace se podle ní stal problematickým, ačkoliv si údajně málokdo uvědomuje, že u nás pracuje půl milionu ekonomických migrantů. „Jejich mnohdy neutěšené pracovní podmínky jsou mnohem palčivějším problémem než několik stovek uprchlíků, kteří u nás požádají o azyl,“ říká Scheibertová a dodává, že se vrací „tradiční“ nenávist k jiným menšinám, např. k Romům.