Přímo ze srdce EU dnes vysílala Česká televize pořad Ze srdce Evropy, kde promluvil nejen končící český eurokomisař Štefan Füle, ale např. také čeští studenti, kteří studují v Belgii v rámci výměnného programu Erasmus. „Na Západě jsme pořád chápáni jako ten východní blok, i když my si myslíme, že jsme centrální Evropa - srdce Evropy, ale oni nás pořád chápou, jako ten východní blok,“ podotkl ve vysílání student Marek. Zaznělo také, že si na Západě pletou Česko a Slovensko.

Pověstné žárovky a podobní studenti

Čeští žáci se o EU učí již na prvním stupni základní školy  - v prvouce. Na stupni druhém a na střední škole je pak předávání vědomostí podstatně intenzivnější. Ve vysílání ČT zazněl i názor žáka české základní školy, který má za to, že EU nás v lecčems omezuje a vydává nesmyslná nařízení. Jako příklad uvedl pověstný zákaz žárovek.

V Bruselu se dostal ke slovu i architekt Jiří Klokočka, který učí architekturu v Lovani, ale také na Technické univerzitě v Liberci. Z vlastní zkušenosti prohlašuje, že se od sebe studenti obou zemí příliš neliší.

Čeští politici a novináři

Za pozornost stojí, že idealistickým motorem Evropy přestávají být Francouzi či Němci - v obou zemích sílí euroskeptická hnutí, posiluje ale Polsko. Poláci totiž mají za to, že členství v EU jejich zemi prospívá. A jak je to s českými občany? „Tyhle volby budou trochu jiné než ty předchozí, protože předchozí nacionální témata dnes vystřídala velká evropská témata,“ poznamenal eurokomisař. Oněmi mobilizačními tématy je dnes další směřování Evropy, řešení ekonomických problémů nebo téma migrace.

Ředitel kanceláře Generálního tajemníka Rady EU Marek Mora má ale za to, že evropské volby znovu sklouznou k vyzvedávání národních zájmů. Problém podle něj také je, že není jasně vymezen prostor, v němž by bylo možné formulovat celoevropské zájmy. Problém podle něj tkví i v tom, že o EU informují nedostatečně i novináři, kteří za časté uvažují v hranicích svého národního státu. V kostce řečeno. Česká republika ještě nevzala EU tak úplně za svou. „Problém je v tom, že je ministrům umožněno, aby se tvářili, jako že se v EU zase něco vymyslelo, ale tito ministři přitom pro tyto věci hlasovali,“ podotýká Mora.

„Současné nastavení EU mě nepobuřuje, rozumím mu, ale někdy si kladu otázku, zda tohoto systému dokážeme dobře využívat. A za sebe odpovídám, že ne,“ podotkl Füle. Skeptický byl především vzhledem k minulým vládám, které politické debaty v EU omezovaly na jakýsi boj o národní zájmy. Podle eurokomisaře to ale zdaleka tak není. Zároveň je třeba říci, že za posledních pět let narostl význam Evropského parlamentu z pohledu jeho pravomocí. Na to upozornila politoložka Tereza Novotná z Institutu evropských politických studií. Dodala navíc, že Česko může v rámci EU leccos prosadit, kdyby hledalo spojence v koalicích. „U nás někdy mám pocit, že mi vlastně ani nevíme, co chceme, a proto je těžké připojit se k nějaké koalici,“ míní Novotná. To se projevuje i na tom, že něco prosazuje česká vláda, ale často ještě po něčem jiném volá česká poslanecká sněmovna.

Ukrajinská karta v podání ruské propagandy

Za pravdu ji dal eurokomisař Füle. Ten vyjadřuje obavy nad tím, že řada politiků před volbami přizvukovala ruské propagandě ohledně Ukrajiny. „EU prošla v posledních letech zásadních ekonomickou krizí, což myšlenky nacionalismu posílilo. Ale tady navíc přichází ruská propaganda v pravou chvíli a neuvěřitelným způsobem tyto nacionalistické nálady posiluju,“ varoval eurokomisař.

Politoložka Novotná se podivovala tomu, proč třeba z české republiky nezní varovnější hlas, když máme zkušenost s ruskou okupací. Chybu podle jejího názoru ale udělala i EU, když členství v unii Ukrajině nenabídla již mnohem dříve, např. v době oranžové revoluce. Füle byl stejného názoru. Podle jeho názoru nejde ohledně Ukrajiny o konflikt s Ruskem, ale o pomoc té konkrétní zemi - Ukrajině.

Mora si ale nebyl jist tím, zda by bylo správné, kdyby bylo Ukrajině členství v EU nabídnuto již před lety. „Jsem smutná z toho, že prožíváme desetileté výročí členství na pozadí toho, co se děje na Ukrajině. Myslím, že by nás ještě před půl rokem nenapadlo, že budou proti sobě takto stát Ukrajinci a Rusové a kdybychom to věděli, možná bychom se před časem rozhodovali jinak,“ míní Mora.

Konflikt na Ukrajině nám ukázal, k čemu je Evropská unie dobrá jakožto mírový projekt. A my tady najednou vidíme, že nějaký konflikt může vzniknout velmi rychle a my tedy můžeme EU vnímat jako mírový prostor,“ uzavřela téma Ukrajiny Nováková.

Znovu o novinářích, kteří píší především negativní zprávy

V další části pořadu znovu došlo na téma médií a jejich výkladu evropského dění. Alena Sobotová, doktorantka z Institutu evropských studií upozornila, že novináři posílají z Bruselu především negativní zprávy, které se více čtou. Podle toho pak vypadá obraz EU v médiích. Dalším problémem podle jejího názoru je, že Česká republika má přímo v Bruselu příliš málo zpravodajů. „My tady máme tři stálé zpravodaje, Němci 130,“ srovnává Novotná.  

Bývalý novinář Karel Barták k tomu dodal, že před vstupem Česka do EU byli občané „hladovější“ po zprávách z EU, než je tomu po vstupu. Po vstupu se totiž mediální informace zjednodušily, zploštěly. „Ale novinář není ten, kdo o tom rozhoduje, rozhoduje šéfredaktor, který řekne: Nebudeš psát o Evropské komisi, nebudeš psát o Evropském parlamentu, budeš psát o příkazech z Bruselu, tak se ten novinář může stavět na hlavu, ale nic s tím neudělá,“ podotýká Barták. Český čtenář by sice měl být schopen rozlišit jednotlivé instituce EU, ale pokud se na něj valí jen informace o tom, že se to rozhodlo z Bruselu, tak s touto informací zkrátka pracuje. Ostatně, i samotným novinářům, kteří působí v Bruselu, trvá až dva roky, než se v systému institucí plně orientují. Dodejme, že dnes Barták působí jako koordinátor programu kreativní Evropa.

Vedoucí kanceláře ČEZu v Bruselu Karel Kovanda pro dokreslení celé situace dodal, že dlouho byl cítit nezájem o dění v EU i v nejvyšších patrech české politiky a to se pak přeneslo i do ostatních složek společnosti.