Výroční hodnocení hrozeb pro rok 2024 amerického úřadu Národní zpravodajské služby (ODNI) naznačilo, že Putin „pravděpodobně věří“, že ruské síly otupily ukrajinské snahy o znovudobytí významného území a že americká a západní podpora Ukrajině „skončí“. Rusové se podle tohoto hodnocení vyhnou přímé konfrontaci s NATO, ale jinak budou kdekoli na světě jednat proti NATO se vším nasazením až po hranici napětí, která by mohla vyvolat onen přímý střet. Tuto hranici prý Rusové nepřekročí. Rusko „bude pokračovat v asymetrické aktivitě pod hranicí, kterou považuje za práh vojenského konfliktu na celém světě“, stojí také ve výročním hodnocení, z něhož citoval i washingtonský Institut pro studium války.

„ISW dále hodnotí, že Rusko nadále ohrožuje státy NATO a nastavuje podmínky pro ospravedlnění budoucí eskalace proti státům NATO, ale ISW nepředpokládá, že by si Putin v tuto chvíli přál přímou válku s NATO v plném rozsahu,“ doplnil institut.

Ředitelka tajných služeb Spojených států amerických Avril Hainesová poznamenala, že je důležité, aby americká bezpečnostní pomoc Ukrajině pomohla ukrajinským silám udržet jejich dříve osvobozená území, zejména uprostřed „trvalého nárůstu ruské výroby munice a nákupů ze Severní Koreje a Íránu“.

Podle ISW jsou Spojené státy jedinou zemní, která je Ukrajincům schopna nabídnout dostatek pomoci, ať už jde o tanky Abrams, o vojenské transportéry, o systémy protivzdušné obrany Patriot a další. Ukrajincům se teď americké pomoci příliš nedostává, ale Poradce pro národní bezpečnost USA Jake Sullivan oznámil 12. března balíček nouzové vojenské pomoci pro Ukrajinu v hodnotě 300 milionů dolarů. Sullivan uvedl, že balíček pomoci poskytne ukrajinským silám dostatek munice na „pár týdnů“ a poznamenal, že tento balíček „nevytlačuje a neměl by oddalovat kritickou potřebu“ schválit dodatečný balíček pomoci pro Ukrajinu.

Ukrajinci i tak dělají, co mohou. Ruské dobrovolnické jednotky, které stojí na straně Ukrajiny, po čase znovu udeřily přímo na ruském území.

„Ruské zdroje zpočátku popíraly zprávy o invazi, ale později tvrdily, že ruské síly odrazily ruské proukrajinské síly s podporou tanků, obrněných vozidel a dronů útočících poblíž Odnorobivky v Charkovské oblasti a Nekhoteevky a Spodarjušina v Belgorodské oblasti. Síly LSR se údajně zmocnily Tetkina, ačkoli ruské zdroje tvrdily, že ruští výsadkáři odrazili všechny útoky v Tetkinu. ISW již dříve zaznamenalo zprávy, že Rusko používá brance k obraně své hranice s Ukrajinou proti omezeným invazím, a usoudil, že je to pravděpodobně kvůli neochotě Ruska přesunout síly z frontové linie jinam na Ukrajině,“ napsal institut.

Ruští prováleční blogeři okamžitě připomněli, že k úderu přímo na ruském území došlo těsně před volbou ruského prezidenta. Titíž blogeři také kritizovali velení ruské armády, že své jednotky nevybavili dostatečným množstvím techniky určené na boj proti dronům a další ukrajinské technice, která je podle ISW variabilnější.

„ISW také již dříve informovalo, že Ukrajina má od října 2023 přes 200 společností (z nichž většina je v soukromém vlastnictví), které vyrábějí různé drony pro ukrajinskou armádu. Zástupce moskevské dumy Andrei Medveděv nedávno prohlásil, že Rusko se rozhodlo pro masovou výrobu dronů, což vedlo k výrobě velkého množství dronů, které postrádají technologické úpravy potřebné k tomu, aby mohly konkurovat ukrajinským dronům,“ uvedl institut.

Mezitím francouzský ministr zahraničí Stéphane Séjourné 9. března během setkání s pobaltskými a ukrajinskými představiteli prohlásil, že Ukrajina by mohla využít cizí jednotky pro operace, jako je odminování, a že Rusko by nemělo být schopno říkat Západu, jak pomoci Ukrajině tím, že stanoví svévolné „červené čáry“.

Ve stejné době francouzské národní shromáždění schválilo bilaterální smlouvu mezi Francií a Ukrajinou o poskytování další pomoci. Na krok francouzských poslanců upozornil server Kyiv Post.

„Rusko je hrozbou nejen pro Ukrajinu, ale také přímo pro nás, pro Evropu, Francii a Francouze,“ pronesl při projedfnávání na půdě národního shromáždění premiér Gabriel Attal.

Součástí dohody je posílení vojenské spolupráce mezi oběma zeměmi na příštích deset let, zejména v oblasti dělostřelectva a ukrajinské protivzdušné obrany.

Paříž také slíbila, že v roce 2024 poskytne Kyjevu „až 3 miliardy eur dodatečné podpory“. „Naše bezpečnost má svou cenu,“ řekl ministr ozbrojených sil Sébastien Lecornu v rozhovoru pro list Le Parisien v pondělí (11. března).

„Poselství prezidenta republiky bylo velmi jasné: Neopustíme Ukrajinu a z principu nevylučujeme žádnou možnost,“ řekl Attal poslancům s odkazem na Macronovy komentáře v Paříži, že nevylučuje  zasílání vojenských jednotek na Ukrajinu.

Ruský prezident Vladimir Putin v rozhovoru s propagandistou Kiseljovem prohlásil, že i kdyby na Ukrajinu přišly jednotky cizích států, situaci na Ukrajině to nezmění.

„Pokud mluvíme o oficiálních vojenských kontingentech cizích zemí, jsem si jistý, že to situaci na bojišti nezmění. To je nejdůležitější. Stejně jako nic nemění dodávky zbraní.“

Na Putinovo vyjádření upozornil server Ukrajinská pravda.

Začal také vyhrožovat, že přítomnost cizích jednotek na Ukrajině „může vést k vážným geopolitickým důsledkům“.