Na koho se s pomocí zapomnělo? Na ČT to řešili. Hrajeme o čas, varovala rektorka

16.04.2020 22:05 | Zprávy

Odborníci varují, že světová ekonomika směřuje k nejhlubší recesi od krize ve 30. letech. Státy proto hledají cestu, jak se vyhnout nejčernějšímu scénáři. O tom, zda se české vládě podaří rozmrazit českou ekonomiku, hovořila v pořadu Interview na ČT24 ekonomka a rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová – některá opatření vlády chválí, zároveň však poukazuje na to, kde jsou mezery; hraje se prý o čas. A to především v záchraně malých a středních podniků.

Na koho se s pomocí zapomnělo? Na ČT to řešili. Hrajeme o čas, varovala rektorka
Foto: pixabay.com
Popisek: Ekonomika - ilustrační foto

Odhady, jak se česká ekonomika může propadnout, se liší, hovoří se o 6 až 10 procentech. Podle Nerudové však tato čísla nejsou až tak podstatná: „Je jasné, že pokles bude hluboký, je ale důležité, aby přišla okamžitá reakce, aby se ztráty maximálním způsobem minimalizovaly.“

Sama si pokles ekonomiky netroufá odhadovat. „Pořád jsme v období velké nejistoty, prim hraje zdravotnictví. Ekonomika je na druhé koleji, až se to otočí, budou nějaké odhady reálnější,“ uvedla.

Rozsah pomoci je jedna věc; druhá věc je podle Nerudové to, jak bude tato pomoc zacílena. Opět zopakovala, že zásadní roli v záchraně ekonomiky bude hrát rychlost. Kroky vlády hodnotí pozitivně, jelikož cílí na zaměstnanost i na likviditu. „Vláda je v postavení, v jakém žádná vláda od 2. světové války nestála, a postupuje dobře,“ hodnotí její počínání rektorka Mendelovy univerzity v Brně.

Vláda by však jednat rychlejším tempem, jelikož k nejvíce postiženým subjektům, což jsou malé a střední podniky, které nemají rezervy, se pomoc dostává pozdě. „Je potřeba cíleně dostat pomoc právě k těmto subjektům,“ zdůraznila.

Nejde však pouze o pomoc krátkodobou, která nebude mít kýžený efekt? „Nyní je potřeba se zaměřovat na krátkodobá opatření, která nemají dlouhodobý dopad, jelikož míra nejistoty je skutečně veliká. Tato opatření se musí vyhodnotit – a na základě zpětné vazby jdou přijímat opatření s dlouhodobějším dopadem,“ vysvětlila Nerudová.

Připouští, že přijatá opatření mají celou řadu „úzkých míst“. „Jsem ale ráda, že v průběhu realizace opatření dochází i k jejich přehodnocování. Ta úzká místa, jako v případě OSVČ, se daří eliminovat,“ všímá si. Dodává, že stále však zůstávají skupiny, na které pomoc nebyla cílena a je potřeba velmi rychle přijít s opatřeními i pro ně.

Objem finanční pomoci by, podle jejího názoru, měl být daleko vyšší. „Na začátku pan premiér avizoval, že pomoc bude bilion korun, ale velkou část pomoci tvoří záruky, takže reálná finanční pomoc je poměrně nízká, ve srovnání s ostatními státy. Vláda by zde měla přidat, aby bylo dost prostředků, které do ekonomiky potečou,“ pokračovala Nerudová, s varováním, že pokud se tak nestane, můžeme očekávat úpadky firem a druhotnou platební neschopnost.

Ve srovnání s ostatními státy kritizuje i velmi vysokou administrativu u nás. „V Rakousku nebo v Německu stačí vyplnit žádost o jedné stránce a do jednoho, maximálně do dvou dnů má subjekt peníze na účtu,“ zmínila.

Nemůžeme se nyní ohlížet na to, zda se finanční pomoc dostane někomu, komu by nepatřila. „Kvůli tomuto ohlížení nám pak může upadnout do úpadku celá řada podniků. Nestihnou vyplnit žádost, nebo se k nim pomoc nedostane,“ podotýká ekonomka.

Z ekonomického pohledu vládu nejvíce pochválila především za opatření, která směřují do podpory zaměstnanosti, jako jsou například programy Antivirus. Naopak zlepšit by se měla podpora likvidity. „Úvěrování by mělo být primárně zaměřeno na malé a střední podniky. Musí přijít cílená pomoc na lití likvidity do těchto podniků. Než se rozhoupáme, mohou zkrachovat,“ apelovala opakovaně.

Co se týká plánu na postupné uvolňování mimořádných opatření, to by za sebou mělo mít, podle Nerudové, nějakou studii. „Bohužel jsem neviděla, že by taková data byla. Bez podkladové studie nedávají některá rozhodnutí smysl,“ pozastavuje se ekonomka například nad tím, proč byly nejdříve otevřeny hobbymarkety, kam chodí tisíce lidí, ale kadeřnictví a další řemesla jsou až v poslední vlně uvolňování.

Osobně si nemyslí, že letošní deficit státního rozpočtu bude 200 miliard, ale daleko vyšší. Soudí dle toho, jakým způsobem nákaza probíhá a jak dlouho máme některá odvětví zcela zamražena.

Je prý proto štěstím, že Česko je jinak v dobré finanční kondici a patříme mezi méně zadlužené ekonomiky v EU. „To nám umožňuje masivně a cíleně investovat do ekonomiky. Pomoc v první fázi musí být relativně agresivní a masivní, aby se zabránilo bankrotům firem a vysoké nezaměstnanosti,“ připomněla.

Podotkla, že i náš daňový systém je zastaralý a je potřeba daňový systém modernizovat. „Je potřeba změnit daňovou sttukturu České republiky, ale tahle diskuse není aktuální,“ uzavřela ekonomka Nerudová – s tím, že klíčové je teď skutečně řešit pomoc malým a středním podnikům, zaměstnanost a nalití likvidity do ekonomiky.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: nab

PhDr. Ivan Bartoš, Ph.D. byl položen dotaz

Budoucnost

Vážený pane Bartoši, dokázal jste nevídané a podle mě jste jeden z nejlepších politiků u nás. Zajímalo by mě, co máte v plánu dál? Funkci předsedy jste složil. Zůstanete ale i nadále v politice? A neuvažoval jste o kandidatuře na prezidenta?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Do posledního Ukrajince.“ Zní, protože Bílý dům chce poslat do války osmnáctileté

22:10 „Do posledního Ukrajince.“ Zní, protože Bílý dům chce poslat do války osmnáctileté

Ukrajina čelí tlaku ze strany Bidenovy administrativy, aby zvýšila počet vojáků snížením věku pro od…