Schválila to dnes vláda. Informoval o tom její tiskový odbor. Stejně by se měly navýšit i náhrady u policistů, hasičů, celníků či vojáků.

Náhrada po úrazu či nemoci z povolání představuje rozdíl mezi průměrným výdělkem před úrazem či onemocněním a příjmem po nemoci, který zahrnuje vydělanou částku i případný invalidní důchod. Tento rozdíl pak dorovnávají zaměstnavatelé ze svého pojištění. Pro pozůstalé po člověku, který zemřel v práci či po nemoci z povolání, odpovídá náhrada části jeho průměrného výdělku před úmrtím. Pokud zemřelý pracovník živil jednu osobu, rovná se částka polovině příjmu. U víc vyživovaných je to 80 procent.

Zvyšování náhrad ukládá zákoník práce. V civilní sféře se valorizují pravidelně jako penze od roku 2005, a to vždy od ledna. Výjimkou byl jen rok 2010, kdy důchody nerostly. Stát a samosprávy by na navýšení náhrad měly podle propočtů ministerstva vydat příští rok asi 1,2 milionu korun. Z pojištění odpovědnosti zaměstnavatelů by to mělo být zhruba 217,4 milionu korun.

Ministerstvo uvedlo, že úprava zlepší situaci lidí s pozůstalostními penzemi po zemřelých pracovnících a také těch, kteří kvůli úrazu v práci či nemoci z povolání skončili v invalidním důchodu. Bez změny příjmu by jim totiž po lednové valorizaci penzí náhrady klesly. „Zvýšení náhrad bude mít pozitivní sociální dopad, nejen na samotné poškozené, u kterých dojde ke zvýšení fakticky pobírané částky, ale i na členy jejich rodin, kterým poskytují výživu,“ uvedlo v podkladech pro vládu ministerstvo.

Stejnými pravidly jako civilní sektor se řídí i obrana a vnitro při úrazech ve službě, nemoci z povolání i pro pozůstalé. V resortu vnitra má náhrady za služební příjem asi 220 osob. Zvýšení by mělo vyjít zhruba na tři miliony korun. Rozpočet obrany by to mělo stát navíc asi 461 milionů korun.

Navyšování náhrad opakovaně kritizují odbory. Podle nich by se v náhradách měl víc odrážet růst mezd. Požadovaly navýšení o osm procent.