„Je to má třiatřicátá knížka. Člověk má být opatrný na kategorické soudy, protože z devadesáti procent je to všechno trochu jinak. Přistupoval jsem k látce spíše jako autor literatury faktu. Po smrti spisovatele Olina Jurmana mě nakladatelství požádalo, abych pokračoval v jeho začatém rukopise. Dali mi to, co Olin napsal, ale já jsem s ním zásadně nesouhlasil. On hned v první větě napsal, že Vlasov byl jen vlastizrádce, ale já si to nemyslím. Proto jsem v rukopise nepokračoval a napsal jsem vlastní knihu,“ vysvětlil genezi nové knihy Andrej Vlasov: Vlastenec, nebo vlastizrádce její autor, plodný spisovatel Milan Syruček.

Nedávno knihu představil v Kostele Krista Spasitele na pražském Barrandově – a ParlamentníListy.cz byly přitom. Strhla se docela rušná debata.

Setkání s vlasovci

Nejde sice o první knížku o Vlasovovi, která byla v Česku vydána, ale jde o počin kořeněný tím, že 28. ledna už 91letý Milan Syruček se s vlasovci v dětství osobně setkal.

„Ne s Vlasovem, ale s velitelem první divize, generálem Sergejem Buňačenkem, protože na plácku pod domem, kde jsem bydlel, se shromáždili vlasovští velitelé a řešili otázku, jak dále postupovat na Prahu po obou březích Vltavy. Na Smíchov, do Jinonic a na Ruzyň, kde chtěli rychle obsadit letiště, aby odtamtud Němci nechtěli bombardovat Prahu. A pak druhý proud po nábřeží a co nejrychleji na Pankrác, kde zlikvidovali německou dělostřeleckou divizi, protože německý velitel Prahy Rudolf Toussain dostal od Hitlera pokyn, aby Prahu srovnal se zemí. Bylo mi tehdy třináct let,“ vysvětlil spisovatel.

Kolik milionů lidí zemřelo v gulazích za Stalinova teroru v tajze, to se ani ruští historici, podle Syručka, neodváží spočítat.

„Ta kniha je nejen o Vlasovovi, ale i o Rusku a o ruské duši. Je to na základě toho, co jsem měl sám možnost poznat, protože jsem tam léta žil a pracoval v Komsomolské pravdě, když byl jejím šéfredaktorem Alexej Adžubej, zeť Nikity Chruščova. S Chruščovovým synem Sergejem jsem udržoval po Skypu kontakt až do jeho smrti loni v červnu. Protože on žil od roku 1991 v USA, získal americké občanství a přednášel na univerzitě ve Washingtonu. Takže všechny informace jsou uváděny v kontextu, abychom pochopili i způsob myšlení Vlasova... Jak to, že se z tak prestižního sovětského generála stal člověk, který proti Stalinovi bojoval celou duší, protože byl přesvědčen, že ještě větším nepřítelem Ruska než Hitler byl Stalin,“ dodal Syruček.

Byl to vlastizrádce?

„Poslední články a statě o Vlasovovi vyšly v Rusku před dvěma roky,“ řekl Syruček, „takže dosud je to téma pro ruské historiky otevřené a stále se přou, zda byl hrdinou, nebo zrádcem.“

„Nepřou se, převládá názor, že to byl vlastizrádce a zbabělec. On nebojoval, skrýval se se svou milenkou a ještě ohrozil lidi v té vesnici. Do zajetí šel sám, dobrovolně. A kdo podporoval Hitlera vědomě a dobrovolně, to není pro mě hrdina,“ skočil do Syručkova monologu ekonom a pedagog Jan Šolta.

Syruček na to: „Nemáš tak docela pravdu, že se nepřou. Přou se, protože Vlasov bojoval za Rusko bez Stalina. Za Rusko bez poprav, kterými Stalin Rusku ublížil. Sám jako voják byl dva roky v letech 1937 až 1938 v Číně, kde cvičil Čankajškovu armádu, a v té době bylo vykonáno nejvíce poprav velitelů v SSSR.“