Institut CEVRO, jehož zakladatelem je bývalý ministr vnitra Ivan Langer (ODS), zanalyzoval výkony dvou policejních složek: Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) a protikorupční policie – Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality (ÚOKFK). Výsledky analýzy vyznívají zcela opačně, než jak se útvar dnes už bývalého šéfa Roberta Šlachty v médiích prezentuje. Je nutné připomenout, že ÚOOZ měl namířeno na Langera v rámci akce Vidkun, kdy v Olomouci pozatýkal před necelým rokem dva policisty, hejtmana za ČSSD Jiřího Rozbořila a podnikatele a Langerova přítele Ivana Kyselého. U Langera vyšetřování skončilo, v uvozovkách, domovní prohlídkou.

„V poslední době je ÚOKFK podrobován ostré kritice. Je často označován jako nedůvěryhodný a nevýkonný útvar, z něhož unikají informace. Tato kritika přichází jak z řad některých státních zástupců, politiků, tak i části veřejnosti. Mediální obraz útvaru je v současné době velice negativní,“ stojí v analýze CEVRO.

Na druhou stranu je podle tohoto dokumentu některými médii tvořena legenda o jediném schopném, nezkorumpovatelném a nebojácném policistovi – řediteli Šlachtovi a jeho elitním útvaru ÚOOZ. „Tento obraz je umocněn tím, že ÚOOZ často zpracovává vybrané případy, které nespadají do jeho gesce, a to zpravidla na základě delegace státního zástupce, kdy je věc přikázána ÚOOZ, zpravidla s odůvodněním, že pokud by věc zpracovával věcně příslušný policejní orgán, byla by zde obava z možného vyzrazení věci a s tím spojené riziko následného zmaření účelu trestního řízení. Někdy se objevuje i argumentace, že příslušný útvar není schopen věc po odborné stránce dokončit, a z toho důvodu je věc přikázána ÚOOZ,“ tvrdí autoři analýzy.

Tyto postupy pak mají podle zpracovatelů analýzy negativní dopad nejen na vyloučené policejní útvary, ale i na celé bezpečnostní sbory. V minulosti došlo opakovaně k vyloučení ÚOKFK nebo Generální inspekce bezpečnostních sborů z prověřování a vyšetřování věcí spadajících do jejich působnosti. „Adorování ÚOOZ ze strany státních zástupců a některých politiků má velice negativní dopad na formování veřejného mínění při pohledu na téměř 40 tisíc ‚zbývajících‘ policistů a příslušníků ostatních bezpečnostních sborů. Dochází k vytváření neopodstatněné iluze, že v České republice existuje pouze 426 ‚čestných a schopných‘ policistů, kdy ostatní mají punc ‚nezpůsobilých a zkorumpovaných‘. Pro tento ‚zbytek‘ policistů a příslušníků ostatních bezpečnostních sborů je samozřejmě tato situace velmi frustrující a demotivující,“ tvrdí tvůrci dokumentu.

PODROBNÁ ANALÝZA ČINNOSTI ŠLACHTOVA ÚTVARU ZDE

Tyto negativní jevy podle nich poškozují dobré jméno policie a měly být dávno řešeny vedením policie, zejména policejním prezidentem Tuhým a jeho náměstkem pro SKPV (Službu kriminální policie) Laubem. Zde se vedení policie logicky nabízela varianta jednání se státními zástupci, které mělo jednoznačně směřovat k vyjednávání a možné změně výše uvedených trendů, které negativně dopadají především na celou policii. Naprosto podivný a diletantský přístup pánů generálů bez nezbytné předchozí odborné diskuse s dotčenými subjekty skončil v posledních dnech návrhem „nevykomunikované“, a tudíž notně „zpackané“ změny organizační struktury. Ta byla nejprve po bouřlivých, nechutných a zejména neodborných koaličních přestřelkách nejprve odložena, aby vzápětí byla schválena s účinností od 1. 8. 2016. Skutečná odborná diskuse na parlamentní i vládní úrovni bude zjevně teprve následovat.

Základem zdánlivého úspěchu Šlachtova útvaru nejsou objektivní statistiky či výsledky práce, ale především masivní využívání některých médií. V řadě případů je zcela nekriticky vytvářen pozitivní obraz „drsného a neúplatného velitele“, který je schopen se svojí „družinou“ vyřešit každou kauzu. Nelze věřit tomu, že média tuto službu dělají zcela nezištně, míní tvůrci analýzy. 

Toto je zjevně vykoupeno mj. poskytováním exkluzivních informací o místě a času realizací případů. Je až s podivem, že některé akce ÚOOZ jsou médii přenášeny téměř v přímém přenosu. Sám Robert Šlachta velice rád veřejně vystupuje v médiích a vytváří kolem sebe auru všemi ohrožovaného policisty, který denně riskuje svůj život ve prospěch občanů této země. Pokud by taková ohrožení reálně existovala, tak by plk. Šlachta zcela jistě změnil svoje mediální chování a držel se v ústraní, tak jako to dělá drtivá většina profesionálních detektivů, bez nutkavé potřeby exhibovat. Veškerá tisková prohlášení by měl nechat na svém tiskovém mluvčím. Ředitel takto exponovaného útvaru nesmí být mediální hvězdou. V opačném případě je většina realizací spouštěna za mocné podpory spřátelených médií s náležitým humbukem. K těmto případům bezesporu patří velkolepé tiskové konference, kde ředitel útvaru se státními zástupci prezentuje počty zadržených osob, zajištěné kilogramy zlata a miliony finančních prostředků, jeho podřízení veřejně obviňují a dehonestují policejního prezidenta atd.

Autoři srovnali výslednost obou útvarů a vytvořili grafiku, kterou je možné zhlédnout v příloze tohoto materiálu. S odstupem času podle zpracovatelů některé z policejních bublin splaskávají a vše je úplně jinak, avšak mediální obraz o dobru a zlu, či padouších a hrdinech, zůstává i dál. „Je-li jako průvodní jev, vedle řady zničených lidských životů a osudů, občas způsoben i pád vlády, výměna politických garnitur nebo personální změny v policii a dalších bezpečnostních sborech, pak je třeba se nad uvedeným stavem skutečně velmi vážně zamyslet. Není přece samo sebou, že některé realizace naopak probíhají bez valného zájmu médií, jako je tomu například v případě trestního stíhání právnické osoby AGROTEC či úniků informací od vysokého důstojníka ÚOOZ Vokála,“ stojí dále v analýze.

„Co uvést závěrem. Není nic škodlivějšího, trapnějšího a policejní sbor více devastujícího než práci stovek a tisíců policistů koncentrovat do osoby jednoho plukovníka, ať už padoucha, nebo hrdiny, a podle něho pak vytvářet nejen organizační strukturu, ale i jméno celého sboru,“ dodávají autoři analýzy institutu CEVRO.