Ve stínu války na Ukrajině proběhlo včera jedno smutné výročí. Včera to bylo na den přesně 83 let, kdy začala německá okupace českých zemí. Následný den byl nad naší zmrzačenou zemí vyhlášen Protektorát Čechy a Morava. Vyvrcholilo tím několik staletí našeho stýkání a potýkání se s Němci.

Na našem území Němci zavedli nejzrůdnější režim v dějinách lidstva a začali systematicky a průmyslově vraždit naše židovské sousedy a pro nás samotné měli připravené konečné řešení české otázky, které mělo spočívat v totální germanizaci zemí, které tisíc let byly české.

Nakonec jsme sice zvítězili, ale neměli bychom na tuto zkušenost, kterou jsme udělali s naším největším a nejsilnějším přímým sousedem, zapomínat. Právě válka na Ukrajině ukazuje, že právě z Německa nám může i dnes hrozit větší nebezpečí, než bychom sami mohli čekat. Proč?

Němci mají pro Rusy slabost

Německá reakce na ruskou invazi byla, diplomaticky řečeno, netečná. Nakonec se Němci sice rozhoupali, ale museli k tomu napřed pocítit tlak od nás z postkomunistické Evropy. A i dnes vidíme, že je to právě Německo, kdo brzdí ty nejtvrdší šance a netváří se, že by mu na Ukrajině nějak extra záleželo.

Ostatně právě kvůli Německu nedošlo k úplnému odstřižení Ruska od systému pro mezinárodní platby SWIFT. A právě z Německa míří denně do Ruska miliony eur za ruský plyn.

A nelze se ničemu divit. Prusko si s Ruskem třikrát rozdělilo Polsko. A Německo si posléze se Sovětským svazem v paktu Ribbentrop – Molotov rozparcelovalo celou východní Evropu. Geopolitická danost zemí, jako jsou Česká republika, Polsko, Slovensko, Litva a další, je, že se nacházejí v prostoru mezi Německem a Ruskem. A tyto dvě mocnosti opakovaně prokázaly silný zájem o tento prostor i schopnost si ho mezi sebou rozdělit. (A pak se porvat mezi sebou, když už nebylo co rozdělovat. Což většinou odnesly i země v tomhle prostoru.)