Mezi lety 2001 až 2018 bylo každoročně nahlášeno několik desítek činů s antisemitským podtextem. Čísla těchto zločinů se pohybují v rozmezí  28 až 64 zločinů ročně. V roce 2018 došlo podle statistik ke 37 případům. Experti však předpokládají, že drtivou většinu antisemitských zločinů a obtěžování oběti vůbec nenahlásí. Odhady říkají, že bývá nahlášeno jen 28 procent takových zločinů. Jejich skutečný počet tak může být až třikrát vyšší.

V Berlíně od roku 2015 působí Výzkumné a informační centrum analyzující antisemitské útoky. Pracovníci centra tvrdí, že v roce 2016 došlo na území hlavního města ke 470 činům s antisemitským podtextem, v roce 2017 už to mělo být 951 činů a v roce 2018 již 1083 antisemitských zločinů a obtěžování. Berlínská policie eviduje jen třetinu podobných činů. Za rok 2018 to bylo 324 incidentů, což naznačuje, že dvě třetiny obětí antisemitských aktů se na policii opravdu neobrátí. I strážci zákona však tvrdí, že mezi lety 2017 a 2018 narost počet těchto evidovaných zločinů o 18.

Berlínský politolog Samuel Salzborn upozornil, že na sociálních sítích lidé stále častěji uveřejňují antisemitské statusy. V minulých letech se občané sami drželi víc zpátky.

Část Němců věří, že Židé využívají téma holocaustu, aby pro sebe získali nějakou výhodu. Zaznívá také názor, že jsou Židé loajálnější k Izraeli než k mateřskému Německu. Ve 30. letech 20. století hojně rozšířený názor, že Židé řídí svět, což tvrdil mimo jiné i Adolf Hitler, však v dnešní společnosti takřka není přítomen. Podle sociologů působících v Bierfeldu u Lipska věří tomuto názoru jen asi 5,8 procenta Němců.

Není bez zajímavosti, že podle již zmíněného berlínského centra spáchali takřka polovinu (49 procent) z oněch1083 antisemitských zločinů a antisemitské šikany v roce 2018 občané bez jasného politického názoru. Jen asi 18 procent těchto činů měli spáchat pravicoví radikálové.

Studie také ukazují, že mezi muslimy přicházejícími do Německa najdeme více občanů s antisemitskými názory než v nemuslimské populaci. Deník upozornil, že v roce 2017 bylo vyzpovídáno 750 uprchlíků ze Sýrie, Eritreje či Iráku a více než polovina z nich vykázala antisemitské sklony. „Zejména migranti z arabských nebo severoafrických zemí inklinují k antisemitismu,“ poznamenali k tomu odborníci, které ve svých zprávách cituje spolkové ministerstvo vnitra. Zásadní roli zde prý hraje i věk. Čím mladší muslimové, tím agresivněji se o Židech vyjadřují. Zároveň to však dává naději, že správnou výchovou v rodinách, ve školách i v muslimských komunitách může být tato agrese do jisté míry potlačena.

Již v roce 2013 rabín Daniel Alter z židovské komunity v Berlíně v rozhovoru pro Tagesschau.de konstatoval, že silně antisemitské postoje cítí především z turecké a obecněji z arabské komunity žijící v Německu.

• Další informace v němčině naleznete zde