Publicista Chris Morrison na serveru Daily Sceptic sepsal komentář, v němž konstatoval, že vědecká obec, která se seriózně věnuje změnám klimatu, je v rozvalu.

„Svět vědy o klimatu je v hrozném stavu. Je protkaný politickými aktivisty prohlašujícími se za vědce, je financovaný zelenými miliardáři a státními aktéry, kteří se zajímají pouze o agendu Net Zero, o nichž informovali hloupí mainstreamoví novináři,“ stojí v komentáři serveru Daily Sceptic.

Cambridgeský profesor Ulf Büntgen proto v časopise Nature uveřejnil text, v němž zdůraznil, že je třeba rozlišit vědu o klimatu od klimatického aktivismu. Podle jeho názoru je zcela jasné, že skutečná věda bude zaostávat za politickou či společenskou poptávkou po proměnách, které se ve spojitosti s klimatickou změnou znovu mohou dít.

„Charakteristickým rysem tohoto fenoménu je prolínání vědy a politiky, v němž se má za to, že politická rozhodnutí nemají žádnou alternativu (protože jsou vědecky předem definovaná) a velká část vědecké komunity přijímá podřízenou roli společnosti (protože existuje zdánlivý mravní závazek),“ upozornil profesor Büntgen.

„I když tento komentář není kritikou klimatického aktivismu jako takového, mám především obavy z rostoucího počtu klimatických vědců, kteří se stávají klimatickými aktivisty, protože vědci by neměli mít apriorní zájem o výsledky svých studií. Stejně jako v každém akademickém případě musí snaha o objektivitu zohlednit všechny aspekty výzkumu globální změny klimatu,“ pokračoval s tím, že někteří vědci využívají informace o změnách klimatu čistě selektivně. „Bez sebekritiky a rozmanitosti úhlů pohledu vědci nakonec poškodí důvěryhodnost svého výzkumu a možná způsobí širší veřejný, politický a ekonomický odpor,“ varoval Büntgen.

Profesor z University of Cambridge upozornil, že někteří aktivisté berou samotnými vědci selektivně vybrané vědecké teze za dogma, na němž stavějí sílu svých hnutí. Problém je však podle profesora v tom, že vědecké poznání se vyvíjí a nemůže mít dogmatický charakter.  Lidé by podle jeho názoru měli mít na paměti, že i věda o klimatu je omylná a dnes se minimálně z části opírá o to, jak to na planetě vypadalo před 100 tisíci lety. Před deseti tisíci lety, před dvěma tisíci lety a dnes. Přitom pro období před 100 lety podle Büntgena neexistuje dostatek dat.

„V podstatě se domnívám, že stále rostoucí prolínání klimatické vědy, klimatického aktivismu, klimatické komunikace a klimatické politiky, kdy jsou vědecké poznatky přijímány k podpoře předem určených stanovisek, nejenže vytvářějí zmatek mezi politiky, zúčastněnými stranami a širší veřejností, ale také snižuje akademickou důvěryhodnost. Stírání hranic mezi vědou a aktivismem má potenciál poškodit hnutí environmentalismu a ochrany klimatu, stejně jako tolik potřebný mezinárodní souhlas s udržitelným růstem a globální energetickou transformací. Pokud nevázaný klimatický aktivismus vyústí v rozšířenou paniku nebo lhostejnost, lidé si mohou myslet, že je buď příliš pozdě na akci, nebo že na akci nezáleží,“ konstatoval Büntgen.

Vedle toho se Büntgen obává také aktivistů, kteří se vydávají za vědce. Morrison k tomu dodal, že typickým příkladem takových aktivistů je 380 „vědců“, na jejichž názory o změně klimatu před časem odkázal server britského listu The Guardian.

Odborníci podle The Guardian uvedli, že cítili beznaděj, rozhořčení a děs z neschopnosti vlád jednat navzdory předloženým jasným vědeckým důkazům.

„Myslím, že v příštích pěti letech směrujeme k velkému společenskému rozvratu,“ řekla Gretta Peclová z University of Tasmania. „(Úřady) budou zavaleny extrémní událostí za extrémní událostí, výroba potravin bude narušena. Nemohla jsem pociťovat větší zoufalství z budoucnosti.“

The Guardian konstatoval, že klimatická krize již způsobuje hluboké škody na životech a živobytí po celém světě.

Jednou z oslovených vědkyň byla i Lorraine Whitmarshová z University of Bath.

„Whitmarshová ale není ani klimatolog. Podle jejího akademického profilu v Bath získala bakalářský titul v oboru teologie a náboženských studií s francouzštinou na University of Kent, kterou ukončila v roce 1997. Poté získala magisterský titul v oboru Věda, kultura a komunikace a poté dokončila doktorát z psychologie v roce 2005,“ napsal server Daily Sceptic s tím, že tato vědkyně teď řídí Centrum pro změnu klimatu a sociální transformace (CAST) a zkoumá „vnímání a chování ve vztahu ke změně klimatu, energii a dopravě“ a „pravidelně radí vládním a jiným organizacím v otázkách nízkouhlíkového chování a klimatu změnit komunikaci“.

Server Daily Sceptic k tématu dodal, že ne všichni vědci vidí budoucnost planety tak černě. Ale jejich názory nebyly zahrnuty, protože by se pravděpodobně nehodily do celkového vyznění průzkumu.