„Byla – nebyla jedna škola. V té škole vládla šikana. Mladší děti si stěžovaly, že starší mazáci je bijí, berou jim svačiny, a vysmívají se jim, že jsou malé a slabé. A tak se zřizovatel rozhodnul rázně zakročit. Školu zrušil,“ vypráví Šichtařová příběh, v němž byl spokojený zřizovatel školy, úřady i mazácké děti-šikanatéři.

Děti pak podle ní věděly, že propříště mohou s klidem přitvrdit a šikanovat ještě víc. „A malé šikanované děti byly kupodivu také spokojené. Byly to přeci děti. A děti většinou vždy vítají, když nemusí do školy. Jsou totiž ještě malé a nerozumné. Ještě nechápou, že škola je celkem užitečná věc. A protože tyhle děti budou vyrůstat bez školy, ani už nikdy nedostanou šanci pochopit to. Vyrostou s tím, že kdysi dávno byla zavedena taková strašná věc, škola se tomu říkalo, a v té strašné věci probíhala strašná šikana. Pak ale naštěstí tatíček-matička stát v jednom zakročil, děti ochránil a školu zrušil,“ poznamenala Šichtařová a dodává, že toto je Evropa roku 2017 a její popis reality.

Následně už pak zmiňuje právě hudební festival ve švédském městě Norrkoping. „Na tom festivalu si ženy stěžovaly na častá znásilnění. A tak se pořadatelé rozhodli rázně zakročit. Festival od roku 2018 zrušili. Pořadatel i úřady jsou spokojení, problém je totiž vyřešen. Už si nemá kdo stěžovat na znásilňování na festivalu. Násilníci byli spokojení, vyhnuli se totiž potrestání. A věděli, že propříště mohou s klidem přitvrdit a brát si ženy na ulici za bílého dne. Nejenže se jim nic nestane, ale dokonce si tak velice účinně vymohou, cokoliv se jim zlíbí,“ vypráví.

A dodává, že i ženy byly kupodivu také spokojené, neboť byly v drtivé většině ženy dobrovolně singles, které dost často vítají, když jsou od mužů odseparované. „A protože tyhle ženy budou vyrůstat bez mužů i bez zábavy, ani už nikdy nedostanou šanci pochopit to. Tak trochu podle vzoru polského filmu Sexmise. Vyrostou s pocitem, že kdysi dávno se konala taková strašná akce, hudební fesťák se tomu říkalo, a na té strašné akci byla pohlaví promíchána a probíhalo strašné znásilňování. Pak ale byla akce naštěstí zrušena. Ještě že tak. Dneska, tedy v roce 2030, ženy naštěstí mohou zůstat zalezlé doma za zamčenými dveřmi,“ popsala ekonomka.

„Bývaly doby, kdy jsem nadávala na socialismus a despocii ve východním bloku a říkala jsem si, jak je na západě slastně. Nenapadlo mě, že jednou budu nadávat na socialismus a despocii v západním bloku a budu šťastná za české občanství,“ uzavřela.

Původní text ZDE.