Nobelovkáři za Ukrajinu. Mluví o Mnichovu a „Putinově hrozbě pro celé lidstvo“

27.03.2024 19:44 | Zprávy

Téměř čtyřicet držitelů Nobelovy ceny za rozličné obory vyzvalo ve veřejném dopisu světové lídry k podpoře Ukrajiny a úplné izolaci ruského prezidenta Vladimira Putina a jeho „zločinného režimu“. Celý svět by podle nich měl odmítnout uznání Putinova znovuzvolení, a tím mu vyslat signál, že už ho nikdo nepovažuje za „partnera“. Světoví lídři tak prý musejí učinit to, co nezvládli v případě Adolfa Hitlera. „Jsme odhodláni neopakovat Mnichov 1938!“ tvrdí akademici.

Nobelovkáři za Ukrajinu. Mluví o Mnichovu a „Putinově hrozbě pro celé lidstvo“
Foto: kremlin.ru
Popisek: Vladimir Putin

V čele veřejné výzvy, kterou podepsalo 39 držitelů Nobelovy ceny, je běloruská spisovatelka a investigativní novinářka Světlana Alexijevičová, která v roce 2015 obdržela Nobelovu cenu za literaturu. Mezi dalšími je třeba americký držitel ceny za ekonomii Vernon L. Smith nebo japonský držitel ceny za fyziku Takaaki Kajita.

Akademici upozorňují, že ruský prezident Vladimir Putin před dvěma lety podnítil nevyprovokovanou plnohodnotnou vojenskou agresi proti Ukrajině, která si vyžádala oběti na životech a zkázu nevídanou od druhé světové války. „Válka proti Ukrajině se časově shodovala s rostoucím a tvrdým potlačováním politického disentu a svobody slova v Rusku. Nedávno světem otřásla smrt Alexeje Navalného, hlavního Putinova politického protivníka. Před svým uvězněním, kde byl mučen a zavražděn, přežil Navalnyj státem sponzorovanou otravu chemickými látkami,“ píší akademici ve veřejné výzvě.

Válka na Ukrajině a vražda Alexeje Navalného se totiž podle nich netýká jen Ruska a Ukrajiny, ale Putinův režim je prý hrozbou pro celé lidstvo. „Od svého nástupu k moci v roce 2000 Putin systematicky likviduje postsovětské demokratické instituce a rozdmýchává konflikty ve státech bývalého SSSR. Rozsáhlá agrese proti Ukrajině a vražda Alexeje Navalného ilustrují eskalaci hrozby na novou úroveň, neboť Putinův režim již neuznává žádná omezení pro porušování lidských práv a mezinárodních norem,“ varují akademici.

„Hrůzy světových válek ve 20. století zdůraznily, že lidstvo se může vyhnout sebezničení pouze dodržováním zásad demokracie a mezinárodních zákonů o lidských právech. Tragédie totalitarismu 20. století vyžadují závazek ke svobodám a důstojnosti jednotlivce,“ tvrdí držitelé Nobelovy ceny, že Putinův režim všechny tyto zásady cynicky pošlapává a jeho militarizovaný stát s jaderným arzenálem je pro svět existenční hrozbou.

„My, vědci z celého světa, žádáme světové vůdce, aby se důrazně zasazovali o mír, pokrok a lidská práva. Vyzýváme světové lídry a všechny lidi dobré vůle, aby se zbavili všech iluzí o Putinovi a jeho zločinném režimu. Historie nás učí, že uklidňovat agresora znamená podporovat další zločiny proti lidskosti. Žádné dočasné výhody to nemohou ospravedlnit. Jsme odhodláni neopakovat Mnichov 1938!“ vyzývají vědci a akademici.

Ti požadují po světových lídrech výrazné navýšení pomoci Ukrajině. „Ukrajina musí zvítězit, ne jen neprohrát. Včasná pomoc sníží ztráty na lidských životech a pomůže vyhnat agresora z ukrajinského území,“ tvrdí vědci, že Putinova prohra navíc bude pro miliony Rusů vnímána jako morální vítězství, které povzbudí jejich naděje na demokratickou budoucnost a zmobilizuje jejich protiválečné hnutí.

Světoví lídři by také měli více podporovat obranu lidských práv a demokratickou opozici v Rusku. „Světové společenství se musí spojit na ochranu politických vězňů, kteří jsou v současné době v Rusku mučeni. Životy opozičních vůdců Vladimira Kara-Murzy, Ilji Jašina, Lilie Čanyševové a mnoha dalších jsou v bezprostředním ohrožení. Je třeba posílit podporu ruských občanů, kterým hrozí represe kvůli jejich demokratickému a protiválečnému politickému přesvědčení a kteří potřebují azyl. A je třeba podporovat ruské demokratické protiputinovské organizace, což zahrnuje podporu nezávislých ruských médií, jejichž role při prosazování změny režimu je klíčová,“ uvádějí akademici.

Dále by mělo světové společenství neuznat výsledky posledních prezidentských voleb v Rusku. „Navzdory své propagandě Putinův režim zoufale usiluje o uznání ze strany světového společenství. Odmítnutí uznání Putinova znovuzvolení světovými lídry vyšle silný signál, že svět jej již nemůže považovat za partnera,“ apelují držitelé Nobelovy ceny, jejichž cílem je postupná integrace Ruska do společenství demokracií. „Společným postupem můžeme přispět k nastolení míru v Evropě a zabránit globální katastrofě,“ dodávají vědci.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: Jakub Makarovič

FactChecking BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat
Mgr. et Mgr. Jakub Michálek byl položen dotaz

Fakt myslíte, že jsme na tom v oblasti digitalizace dobře?

A co třeba říkáte na to, že jsme v digitalizaci veřejné správy je Česko druhé nejhorší v EU? Zdroj: https://www.dvs.cz/clanek.asp?id=6995694 Nebo co říkáte na toto - https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-b2b-platit-prevodem-nestaci-digitalizace-ceske-ekonomiky-je-zalostne-pomala-261752?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Kdo mu dává rozkazy? Fiala? Pavel? S Foltýnem je to samá záhada

4:44 Kdo mu dává rozkazy? Fiala? Pavel? S Foltýnem je to samá záhada

Na konci listopadu uplyne půlroční lhůta, o které Otakar Foltýn opakovaně hovořil jako o limitu svéh…