Když ODS jako opoziční strana dlouhé roky volala po zrušení superhrubé mzdy, tehdejší ministr financí a dnes premiér Andrej Babiš (ANO) to označoval za nezodpovědný krok, který by příliš poškodil státní kasu a v očích mezinárodních agentur by nakonec vedl ke snížení ratingu republiky. Jenže v noci na dnešek spolu s ODS a SPD Tomia Okamury tentýž Babiš prosadil zrušení superhrubé mzdy a ustavení daně pro zaměstnance na 15 procent a 23 procent pro osoby s vysokými příjmy.

Sama Schillerová přiznala, že takovéto razantní snížení daní v dnešní velmi složité ekonomické situaci, kdy i českou ekonomiku dusí koronavirová krize, bude problém. Exministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) za to na vládě i na Schillerové samotné nenechal nit suchou.

Už během diskuse o změnách daní upozorňoval, že bude-li zrušení superhrubé mzdy nakonec schváleno, což se také stalo, tak příští rok nebude státní dluh činit 320 miliard, jak s tím počítá vláda, ale výrazně překročí 400 miliard korun a trval na tom, že to rozhodně nebude dobrá zpráva.

„Pokládám za vyloučené, že by si tohoto kroku nevšimly finanční trhy, a pokládám za vyloučené, že bychom za tento krok nebyli potrestáni dluhovou službou. A myslím, že tohle jsme si do roka schopni říct, že to tak bude. Já vás teď na to upozorňuji. Možná tady už za rok nebudu, ale prosím, vzpomeňte si na mě, že za tento krok zaplatíte náklady dluhové služby a zaplatí to generace po nás. Když to velmi shrnu, bude-li tento zákon schválen ve znění pozměňovacích návrhů, tak to bude znamenat, že každý rok si díky strukturálnímu zhoršení, našemu vědomému, budeme muset půjčit o 70 až 80 mld. korun více, že se výrazně zhorší šance na udržitelnost penzijního a zdravotního systému a že se nepochybně, protože to, co teď schválíte, znamená 8 % propadu daňových příjmů v každé obci. V každé obci si škrtněte 8 %, což znamená, v každém kraji je to zhruba tak 8,8 %, jak jsem počítal, takže se neprodleně budou škrtat regionální investice v každé obci a v každém kraji. Takže tady máme heslo: z krize se musíme proinvestovat, ale teď si všichni schválíte, že si škrtnete zhruba tak těch 25 mld. investic ve všech regionech. To je logický důsledek. Nemůže to skončit jinak. Každý z vás to ví. Jenom to nechcete slyšet, a protože to nechcete slyšet, tak já vám to tady říkám,“ pravil s důrazem sobě vlastním Kalousek.

Poté zdůraznil, že pokud už vláda chce provést daňovou reformu, musí ji provést spolu s reformou sociálního a zdravotního pojištění. To se ale nestalo, což je podle Kalouska veliká chyba.

„A jestli nebudeme řešit daňovou reformu společně s reformou zdravotního a penzijního pojištění, budeme-li to dělat touto salámovou metodou a la pozměňovací návrh poslance Babiše, a la pozměňovací návrh poslance Hamáčka, a la pozměňovací návrh kohokoliv, to je takový nesmysl! To je takový amatérismus, že na to prostě doplatíme nejenom my, ale doplatí na to ty příští generace! Toho vy se teď dopouštíte. Vy za to ponesete odpovědnost. Já vám to budu připomínat za pět, za deset let, dokud budu živ. Nebudu členem Poslanecké sněmovny, ale budu vám vždycky říkat, že tento den jste rezignovali na dlouhodobou udržitelnost penzijního a zdravotního systému, protože jste se rozhodli salámovou metodou prohlasovat hloupý a populistický Babišův návrh!“ rozohnil se Kalousek.

Upozornil také, že přijde den, kdy populační slabé ročníky budou živit seniory z éry Husákových dětí a pak se státní kasa dostane do ještě větších obtíží. Lidé možná nebudou mít na jídlo, které si ale s trochou štěstí vypěstují na zahradce. Ale co je podle Kalouska mnohem horší, budou chybět i peníze na poskytování kvalitní zdravotní péče.

„Já jsem ochoten - mně je 60 v tuhle chvíli. Já jsem ochoten smířit se s tím, že za 20 let ten důchod nebude nic moc, nemůže být nic moc s tím, co tady teď předvádíte, ale to můžu vyřešit tím, že si na zahradě vypěstuji brambory a zeleninu. Ale na zahradě mi ta kvalitní lékařská péče nevyroste. A ona také nebude vzhledem k tomu, co tady teď předvádíte!“ hřímal Kalousek.

Lidovec Jan Bartošek chtěl slyšet, jak bude vláda tento výpadek příjmů v podobě 130 miliard řešit.