Podle něj chybí starostům motivace a raději dělají silnice a chodníky. Za dva roky existence dotačního programu přišla žádost o dotace pouze na 20 projektů k zadržování vody.

„Dotace jsou přitom velmi štědré, lze s jejich pomocí financovat až 85 procent nákladů. U starostů jsou však tyto projekty až na 150. místě,“ nadsadil Kříž. Jde například o dotace na rekultivaci zabetonovaných či vyasfaltovaných ploch, na jejichž místě mají vzniknout zasakovací pásy či se vydláždí tvárnicemi, které umožňují vsakování vody. Dále jde například o zelené střechy a další možnosti, jak zachytávat srážkovou vodu a zpomalovat její odtok. „Když jsou plochy vybetonované, tak voda rychle odteče, kanalizace ji v případě přívalových srážek často nepojme, voda přepadá přes odlehčovací komory a kontaminuje povrchové vody. Situace v tomto ohledu není dobrá,“ řekl Kříž.

Motivace podle něj starostům chybí i proto, že plochy ve městech jsou vyjmuté z poplatků za dešťovou vodu. „Snažíme se šířit osvětu, letos už jsme se Státním fondem životního prostředí dělali šest seminářů,“ uvedl Kříž.

Odborníci dlouhodobě upozorňují, že je potřeba vodu ve městě zadržet delší dobu, aby ochlazovala a zvlhčovala ovzduší především v horkých letních dnech. Zeleň také na rozdíl od asfaltu či betonu nevyzařuje teplo, nýbrž své okolí ochlazuje. Města mohou být v létě až o několik stupňů teplejší než okolní volná krajina.