V té souvislosti ČTK připomíná mnohými kritizovanou povodňovou daň na odstraňování škod po záplavách. Tu zaplatí všichni poplatníci bez ohledu na to, zda se jich povodně týkají či nikoliv a představuje snížení daňové slevy o 1200 korun na každého daňového poplatníka. Opatření nicméně bude platit jen v roce 2011.
Stavebko se zdaní i zpětně
Nemalé diskuzi byl vystaven od ledna 2011 platný záměr ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) na snížení státní podpory ke stavebnímu spoření. V praxi tak státní podpora připsaná v příštím roce za letošní rok bude zdaněna sazbou 50 procent. Za kontroverzní je považováno zrušení slev za firmám a podnikatelům, kteří zaměstnávají víc než polovinu zdravotně postižených zaměstnanců.
V dalších letech pak příspěvek státu klesne ze současných ptnácti na deset procent ročního vkladu střadatelů, nejvýše však 2000 korun ročně. Úprava současně zdaňuje výnosy ze stavebního spoření.
Pokles příspěvku se reálně projeví až v rozpočtu na rok 2012, kdy vláda plánuje na státní podpoře vyplatit místo plánovaných 11,4 miliardy pouze 6,5 miliardy korun. Předloha má státu v příštím roce přinést zhruba šest miliard korun a o rok později by měl stát uspořit částku v rozmezí asi 6,5 a 8,5 miliardy korun.
Danit bude i prezident
Platit začne i zdanění přivydělávajících si důchodců. V praxi se tak důchodcům, kteří si ročně přivydělají více než 840.000 korun, se bude zdaňovat jejich důchod. Zdaněny budou i výsluhy a odbytné pro bývalé vojáky z povolání, a to srážkou srážkovou daní 15 procent.
O část peněz přijde i prezident. Úřadující hlavě státu se bude totiž zdaňovat její plat i paušální náhrada. Stejně tak se bude bývalým prezidentům zdaňovat jejich renta a peněžité náhrady. Zdaněny budou í poslanecké náhrady.
Sociální oblast čekají škrty
Úspory míří i do sociální oblasti. Zde by se podle ČTK nemocenská měla vyplácet po celou dobu nemoci ve výši 60 procent denního vyměřovacího základu. Předtím se procento zvyšovalo po 30. dni nemoci na 66 procent, po 60. dni na 72 procent. Toto opatření má přinést státu úsporu 2,3 miliardy korun.
Navíc stát bude nemocenskou proplácet až od 22. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti, namísto nynějšího 15. dne. Hlouběji do kapsy tak sáhnou zaměstnavatelé, kteří budou proplácet oproti současnosti o týden navíc. Toto opatření by mělo platit tři roky a stát od něj očekává úsporu 1,7 miliardy korun.
Změny zasáhnou například i pobírání rodičovského příspěvku ve tříleté a čtyřleté variantě. Celková vyplacená částka se totiž sjednotí na 216.000 korun. Porodné se bude vyplácet pouze za první narozené dítě a výhradně těm rodinám, jejichž příjem nepřesáhne 2,4 násobek životního minima.
Nezaměstnaní nezbohatnou, naopak
Hůř na tom budou i nezaměstnaní. Podpora v nezaměstnanosti se bude totiž vyplácet až po uplynutí doby, která odpovídá vyplacenému odstupnému nebo odchodnému. Navíc ti, kteříodejdou ze zaměstnání po dohodě se zaměstnavatelem či na vlastní žádost, budou mít nárok pouze na nižší podporu v nezaměstnanosti, ve výši 45 procent průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu.
Lidé registrovaní na úřadu práce pak napříště nebudou moci pobírat dávky a současně pracovat, jak je tomu nyní ve vybraných případech.
ČTK připomíná, že významným úsporným opatřením je vládou schválená desetiprocentní redukce objemu platů ve veřejném sektoru, v rámci tohoto opatření pak klesnou oproti letošku v příštím roce platy politiků, soudců a státních zástupců o pět procent.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: ova
