Piráti napsali zákon na ochranu zaměstnanců udavačů. Nápad se nelíbí opozici, ani vnitru

29.07.2020 22:30 | Zprávy

Whistleblowerům by mohl zajišťovat podporu úřad ombudsmana. Takový návrh zákona podali Piráti. Chtějí tak ochranu oznamovatelů protiprávního jednání. Píše o tom server iDnes.cz. Ochrana whistleblowerů však nebude nezávislá, sdělil své obavy například kancléř Vratislav Mynář. A ke kritice se přidává i Ministerstvo vnitra.

Piráti napsali zákon na ochranu zaměstnanců udavačů. Nápad se nelíbí opozici, ani vnitru
Foto: archív autora
Popisek: klávesnice

Stejný zákon navrhlo také Ministerstvo spravedlnosti. Podle opozice je však neefektivní – zejména proto, že navrhovaná agentura, jež by patřila přímo pod resort spravedlnosti, má mimo jiné vydávat oznamovatelům potvrzení o jejich postavení. 

„Obávám se, že tato agentura by sledovala zájmy ministrů, premiéra či některých mocenských skupin a její působení by tak mohlo být dokonce kontraproduktivní,“ řekl pirátský analytik Janusz Konieczny. 

Piráti ve svém návrhu výslovně zakazují odvetné kroky vůči oznamovateli – například psychický nátlak, šikanu, ztrátu zaměstnání či veřejnou dehonestaci. Ochrana by se měla týkat i osob blízkých či podílejících se na přípravě oznámení. 

„Oznamovateli by mohli být například zaměstnanci včetně státních, příslušníci bezpečnostních sborů, vojáci a členové orgánů firem. Větší veřejné instituce včetně státních fondů, vysokých škol a České televize a Českého rozhlasu by ze zákona musely ustanovit osobu, která by podněty přijímala a prověřovala je. Tito lidé by nemuseli tajit totožnost oznamovatele. Oznámení by mohla být podle návrhu i anonymní,“ uvedl server iDnes.cz, s tím, že předlohu Pirátů nyní posoudí vláda a rozhodnou o ní zákonodárci. 

Návrh zákona je však ostře kritizován kvůli jeho celkové podobě, funkci agentury i údajným rozporům ve způsobu přijetí upozornění na možné delikty. A to ze strany ministerstva, žalobců i Pražského hradu. Kritika vyplývá z připomínkového řízení, které skončilo ve středu a s jehož závěry se deník Aktuálně.cz seznámil.

„Agentura by se měla primárně soustředit na vyhledávání oznamovatelů a jejich ochranu proti odvetným opatřením ze strany zaměstnavatelů, a nikoliv suplovat činnost orgánů činných v trestním řízení a zkoumat, zda v dané věci skutečně jde o protiprávní jednání,“ kritizuje návrh Ministerstvo vnitra. Nejvíce mu vadí, že agentura by měla oznámení před postoupením policii vyhodnotit, zda skutečně upozorňuje na trestný čin.

Vnitru se nepozdává ani lhůta až 90 dnů na posouzení oznámení, podle ministerstva by v případě praní špinavých peněz či financování terorismu vznikla fatální prodleva. „Není dostatečně zřejmé, kdy je vhodné činit oznámení prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému, kdy prostřednictvím agentury a kdy prostřednictvím orgánu veřejné moci příslušného podle jiného právního předpisu,“ kritizuje dále resort.

Že by agentura měla oznámení trestní povahy nejprve posuzovat sama, to se nelibí ani Nejvyššímu státnímu zastupitelství. Podle úřadu Pavla Zemana je musí přeposlat policii či žalobcům rovnou.

Hradní kancléř Vratislav Mynář zpochybňuje postavení agentury, s níž se počítá jako s přímou součástí Ministerstva spravedlnosti. Resort nyní řídí Marie Benešová, která je i předkladatelkou zákona.

„Doporučuje se postavení této agentury nově koncipovat, neboť pokud by byla vnitřním útvarem Ministerstva spravedlnosti, nebude vystupovat svým jménem, ale jménem ministerstva a o jejím nezávislém postavení nebude možno hovořit,“ uvádí kancléř, který navrhuje, aby agentura byla zřízena coby samostatný orgán státní moci a resort spravedlnosti by jí zajišťoval jen finance.

Proti podobě návrhu zákona se vyslovily také GIBS, Antimonopolní úřad či Hospodářská komora.

 

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: vef

Ing. Zuzana Ožanová byl položen dotaz

náměstci

Dobrý den, nemyslíte, že není problém jen v počtu náměstků, ale celkově? Nač potřebujeme tolik ministrů, ale třeba i zákonodárců? Já myslím, že kdyby jich bylo třeba o 1/3 míň, klidně i o polovinu, nic by se nestalo. A vůbec nač je třeba tolik úředníků, poradců a bůh ví koho ještě? Není tohle cesta,...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Do posledního Ukrajince.“ Zní, protože Bílý dům chce poslat do války osmnáctileté

22:10 „Do posledního Ukrajince.“ Zní, protože Bílý dům chce poslat do války osmnáctileté

Ukrajina čelí tlaku ze strany Bidenovy administrativy, aby zvýšila počet vojáků snížením věku pro od…