Na otázku, zda sdílí dnešní strach z uprchlíků, odpovídá, že nemůže říct, že by tomuto strachu a ­obavám nerozuměl. „Nevím ale, co by se muselo stát, aby ti uprchlíci chtěli k­ nám. Naše pověst nám na dlouho garantuje, že rozhodně nějakými uprchlickými vlnami zaplavováni nebudeme,“ myslí si bývalý lidovecký politik.

Celý text je v placeném digitálním vydání Lidových novin, ukázka z něj pak ZDE

Poukázal přitom na nedávná slova německé kancléřky. Angela Merkelová prý v souvislosti s uprchlickou krizí řekla: „To, co považuji za správné, to budu prosazovat, ať už si voliči myslí cokoli.“ „Představte si, že by něco podobného řekl Bohumil Sobotka nebo Andrej Babiš. Tady se zase projevila propast mezi politickou kulturou naší a německou. Václav Havel by se také nikdy před veřejným míněním neplazil jako současní čeští politici,“ prohlásil Pithart.

Přiznal se, že je z dnešní české politiky rozčarován. Prý proto, že v ní ubývá lidí, kteří by měli odvahu jako Merkelová. „Já jsem ji měl. K řeholi politika prostě patří, že v určité situaci musí své svědomí nadřadit vůli svých voličů,“ pochlubil se.

Přestože se v názoru na uprchlickou krizi s prezidentem Milošem Zemanem evidentně neshoduje, na jednu věc společný názor mají: „Na krajské zřízení jsme čekali osm let a to, co se schválilo, je podle mého největší chyba, v­ čemž se shoduji s Milošem Zemanem,“ uvedl Pithart a dodal: „Ráno před hlasováním poslanci vůbec netušili, jestli krajů bude osm, nebo sedmadvacet. To je úplně šílené,“ řekl s tím, že stejně vážné pochybení je také sloučení samosprávy a státní správy. „Lidé jdou na úřad a často nevědí, jestli jdou k eráru, nebo na samosprávu. Mnohdy to nevědí ani ti lidé na těch úřadech,“ vysvětlil.