Financování ekologické průmyslové politiky, která by měla zajistit splnění klimatických cílů EU a Pařížské dohody, podle nové studie nezvládne bez výrazného zadlužení většina států EU. Evropská unie chce v rámci Green Dealu být klimaticky neutrálním kontinentem do roku 2050 a podle balíčku Fit for 55 chce snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 o 55 % ve srovnání s rokem 1990. Většina států OSN přijala v roce 2015 Pařížskou dohodu, jejímž cílem je zamezit globálnímu oteplení nad 1,5 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí,

Pouze čtyři evropské země jsou ale podle analytiků aktuálně schopny shromáždit dostatečné finance, aby v praxi realizovaly klimatické cíle unie a pařížské dohody, aniž by překročily unijní limity pro zadlužení státu v rámci Paktu stability a růstu, podle kterého musí státy držet schodek veřejných financí pod hranicí 3 % HDP. Jde o Irsko, Švédsko, Lotyšsko a Dánsko, které představují pouze 10 % HDP Evropské unie.

Všechny ostatní státy budou mít problémy. Některé státy – Bulharsko, Estonsko, Litva – podle expertů dokážou zvýšit výdaje na ekologickou transformaci alespoň natolik, aby splnily klimatické cíle dohodnuté v EU, ale nikoli už výdaje potřebné k naplnění Pařížské dohody o maximálním povoleném oteplení planety. Další země včetně ekonomicky silného Německa jsou vnímány jako mírně rizikové a ve snaze o naplnění klimatických cílů jim hrozí zadlužení větší než kýžená 3 %.

Česko spolu s Francií nebo Španělskem patří mezi země, které nebudou podle analytiků schopny splnit ani klimatické cíle Green Dealu, aniž by výrazně překročily deficitní limity nebo aniž by musely zvýšit daňovou zátěž. Nejvyšší riziko zadlužení mají Řecko, Portugalsko nebo Itálie. Celkově nedokážou najít potřebné finance na ekologickou transformaci země, které představují celých 50 % HDP Evropské unie.

Podle analytiků současná fiskální pravidla omezují mnoho států v provádění nezbytných zelených investic, což pravděpodobně zvýší ekonomické rozdíly mezi členskými státy a zpomalí přijímání opatření EU v oblasti klimatu. Politický cíl udržet dluh pod 3 % HDP navíc ani nesdílejí ostatní velké ekonomiky. Očekává se, že eurozóna si do roku 2027 půjčí téměř o pětinu méně, než co plánuje Čína. Také USA budou mít podle očekávání v letech 2023-2027 trvale vyšší schodek než 3 % HDP.