Má cenu jít ke krajským a senátním volbám?Anketa
„V důsledku vydatných srážek očekáváme od pátečního večera výrazné vzestupy hladin vodních toků. Nejvyšší vzestupy s četným překročením třetího stupně povodňové aktivity předpokládáme až během soboty a neděle. V povodích, kde budou 24hodinové úhrny přesahovat hodnoty nad 120 mm, předpokládáme i možnost výrazného překročení limitů pro třetí stupně povodňové aktivity. Odtokově nejvýznamnější situaci očekáváme na tocích, které odvodňují Jeseníky a další severovýchodní horské oblasti a Českomoravskou vrchovinu,“ zní v nejaktuálnějších varováních ČHMÚ.
K přirovnání ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) s katastrofickými povodněmi v letech 1997 a 2002 uvádí, že je namístě především v oblasti meteorologické příčiny. „Tlaková níže Boris má střed nad územím Slovenska a Maďarska. Podél tlakové níže k nám přicházejí výrazné srážky a podobnost je v tom, že stejně jako v roce 2002 a v roce 1997 by tyto srážky měly jít nejdříve od západu k východu,“ zmínil.
Tentokrát by však prý mohlo pomoci, že by se voda mohla lépe vsakovat. Páteční srážky by ještě podle něj měly do značné míry být absorbovány půdním profilem. „Vydatnější srážky v průběhu soboty by pak měly jít od východu k západu. To znamená, že by to mělo padat na nasycený povrch, a lze předpokládat, že velká část spadlých srážek odteče povrchovým odtokem,“ dodal však Rieder.
??Aktualizace výstrahy ČHMÚ ?? Tato výstraha rozšiřuje včerejší (11. 9.) výstrahu o silný vítr a to s výjimkou Plzeňského kraje pro celé území Česka. Výstraha na dešťové srážky se upravuje a to tak, že se do extrémních srážek přidávají i další oblasti na Vysočině a některé… pic.twitter.com/nc7oyfoIg7
— Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) (@CHMUCHMI) September 12, 2024
Spadlá voda se může projevovat na tocích leckde až v řádu dnů. „Zatím nám vycházelo, že by se vodnost na některých tocích měla pohybovat zhruba na úrovni tzv. stoleté vody, to znamená průtoku, jehož hodnota se vyskytne s pravděpodobností jednou za 100 let, což neznamená, že se nemůže vyskytnout třikrát za dvacet let a pak 200 let nemusí přijít,“ podotkl šéf ČHMÚ.
Vysoké průtoky lze podle něj očekávat na jednotkách profilů, především na řekách, jako je Bělá, horní tok Moravy nebo toky odvodňující Beskydy. „Tím, že velká část srážek by měla vypadávat i na Vysočině, tak se jedná i o Novohradku a povodí Sázavy. Je to o tom, v jaké části toku se pohybujeme, v horní části toku to bude mít až projev bleskové povodně,“ varoval.
K tomu, že ničivé povodně se v posledních pár desítkách let odehrály od května do poloviny srpna, a nikoliv v polovině září, jako to hrozí nyní, pravil, že je to shoda okolností, a nikoliv něco, co by měli meteorologové a klimatologové blíže zkoumat. „Je to situace, kterou meteorologové nemají rádi. Tlaková níže vtahuje velmi teplý a velmi vlhký vzduch od Jadranu a od Černého moře, to bývají situace, které způsobily už některé lokální přívalové povodně,“ doplnil.
V novém videu najdete souhrn dnešní aktualizaci výstrahy včetně map a přehledu situace. https://t.co/5SId4YbLSA #pocasi
— Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) (@CHMUCHMI) September 12, 2024
Podle Riedera by se souvislost současné situace s klimatickou změnou dala hledat jen těžce. „Přímá příčinná souvislost s klimatickou změnou by se tady hledala jen velmi obtížně, já bych ji nerad potvrzoval,“ zaznělo.
Souvislost podle něj však může mít četnost jevů. „Na druhou stranu říkáme, že s postupující klimatickou změnou, která jednoznačně nastupuje tak rychle, jak si někdo z nás nedovedl představit, že výskyt extrémních událostí bude daleko četnější, než byl v minulosti,“ pronesl ředitel Českého hydrometeorologického ústavu Mark Rieder k otázce provázanosti extrémních jevů na změnu klimatu.
Celý rozhovor můžete zhlédnout zde:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radek Kotas