Prezident Miloš Zeman byl během úterního telefonického rozhovoru s Donaldem Trumpem pozván do Bílého domu. Přitom často schytává kritiku za své vztahy s Ruskem a Čínou, že nás vytrhává ze Západu a směřuje na Východ, že ohrožuje naše spojenecké svazky. V jakém světle teď vypadají nářky těch, kdo tvrdí, že ho na Západě neberou vážně?

Ty, kdo Zemana kritizují, to neovlivní. To říkám jako člověk, který ho nevolil, respektuju však stav, že byl zvolen v přímé volbě. Ale často se stává, že ten, kdo sám sebe považuje za ryzího demokrata, v případě, že není po jeho, tak si s tou demokracií moc netyká. Pan prezident má nadstandardní vztahy s Ruskem a s Čínou a díky určité blízkosti je nyní bude mít i s prezidentem Spojených států. Nicméně si dovedu představit, že jeho odpůrci budou tvrdit, že má blízký vztah k Rusku, k Číně a jenom k Donaldu Trumpovi, který ale nezosobňuje a nereprezentuje Spojené státy. Přitom Miloš Zeman má jako prezident malé země unikátní pozici, že má dobré vztahy s Ruskem, Čínou a do budoucna i s Amerikou. Ale troufám si říct, že to tímhle způsobem v určitých strukturách vnímáno nebude, tam bude snaha oddělování Donalda Trumpa jako amerického prezidenta od USA coby nositele nějakého symbolu demokracie.

Miloši Zemanovi poklesla v polovině listopadu důvěra o osm procentních bodů, má o procento víc odpůrců než příznivců. Je to kauzou Brady, způsobem informování v médiích, jinými kroky prezidenta, nebo jen únavou ze Zemana?

Já na průzkumy moc nedám, a to nejen proto, že se na dvou hodně sledovaných hlasováních, jako byly Brexit a volba amerického prezidenta, ukázalo, že průzkum nerovná se skutečný výsledek voleb. Ale v případě, na který se ptáte, se možná projevila koncentrace negativních informací poslední doby, protože byla zhutněná do pár dnů, a to mohlo mínění některých lidí ovlivnit.

Jak hodnotit čerstvou aféru s Jindřichem Forejtem? Je to něco, co Hrad či přímo prezidenta nějak poškozuje?

Na to, co se děje kolem Jindřicha Forejta, nemám silné stanovisko, jen si neustále říkám, jestli to je vůbec možné. A pokud ano, tak mi přijde, že to je strašně špatná zpráva v tom smyslu, že člověk skutečně ztrácí jistoty. A sice jistoty v nějaké očekávání, v nějaké symboly, v něco předvídatelného. S ředitelem protokolu si všichni spojují způsob chování, způsob reprezentace a intuitivně vnímají, že na tom místě je člověk, který symbolizuje toto chování, tuto reprezentaci, když má tato pravidla u prezidenta na starosti. V okamžiku, kdy se dostávají ven ty informace, co se dostávají, tak člověk samozřejmě začne ztrácet jistotu, že někdo, kdo má definovat patřičné chování a jednání a pak se ve všech médiích o takovém člověku dozvídá to, co se dozvídá, tak ztrácí jistotu v ten symbol, že na takovém místě je vybraný nejlepší z nejlepších z hlediska chování, a to i v soukromém čase, samozřejmě. To není ledajaká pozice.

Samozřejmě je třeba se na to dívat i v kontextu toho, co se děje v médiích, že to má všechny znaky kampaně. To je druhá rovina téhož. Na jedné straně je to, co se člověk dozvídá, ale nelze si nevšimnout i toho, že je to nějaká kampaň vedená proti němu. I to je docela podstatný kontext. Aby to zase nebylo jen černobílé.

Co Miloši Zemanovi vzhledem k jeho případné obhajobě prezidentské funkce prospívá a co mu naopak pověst kazí?

Především prezidentovi prospívá, že pojmenovává věci celkem syrovým způsobem tak, jak si to lidé často myslí. To znamená, že není otrokem politické pseudokorektnosti, protože lidé chtějí slyšet, vidět a cítit, že tady je někdo jim bližší, kdo má podobný názor jako oni a nebojí se to vyjádřit. Škodí mu – podle mě – to, že by mohl být velkorysejší, že se v případě omylu omluví, to není přece nic proti ničemu. Je prezidentem, byl premiérem, dosáhl už všeho. Byl jsem zklamaný už u Václava Klause, že když je hlavou státu člověk, který v politice dosáhl všeho, nemá co ztratit, ani získat a může se chovat velkoryse, může být víc nad věcí, šířit víc ty pozitivní věci, že tak nečiní. To z mého úhlu pohledu pověst kazí i Miloši Zemanovi.

Prezident je na kordy s vedením mnoha vysokých škol, ale není to dáno spíš postojem druhé strany? Mám teď na mysli rektora Masarykovy univerzity Mikuláše Beka, který mu svého času zakázal vystoupit na půdě univerzity s odůvodněním, že odmítá podporu politických akcí. Nyní si MU pozvala na přednášku o ruském vlivu v českých médiích Jakuba Jandu ze sdružení Evropské hodnoty. Ten přitom hrál v gay pornofilmu, navíc musel ukončit vysokou školu poté, co se dopustil plagiátorství, ale pro rektora zřejmě má dostatečný morální kredit, aby mohl přednášet na vysoké škole. Není něco shnilého ve vedení Masarykovy univerzity?

Navazuji na předchozí odpověď. Kdyby byl pan prezident velkorysejší, a mám tím na mysli právě jeho vztah k rektorům vysokých škol, tak by to pomohlo atmosféře té situace. Nemusí být přece člověk v jeho pozici v konfliktu s každým, s kým se stoprocentně neshodne. To by věci pomohlo a zároveň by vzal vítr z plachet touto politikou vůči reprezentantům vysokých škol v tom, že pak by rektoři v případě, že by prezidentovi dělali naschvál, tak by to nebylo vnímané jako reciprocita za pozvání – nepozvání na Hrad k 28. říjnu, ale bylo by to opravdu vnímané jako nesmíření se s tím, kdo zřejmě nebyl jejich favoritem v prezidentské volbě.

Ale ta přítomnost zrovna tohoto člověka z Evropských hodnot ukazuje něco o tom, kdo ho tam pozval. To však není jen o školách. Když se rozhlédneme, tak ty Evropské hodnoty mají obrovský mediální prostor, který nemá žádné jiné občanské sdružení nebo spolek, jenž má jiný názor, než mají Evropské hodnoty. O činnost pana Jandy se nezajímám, jenom vím, že ta mediální průraznost je obrovská a neodpovídá vážnosti Evropských hodnot. Ale mám zase pocit, že čím víc se bude tímhle způsobem tlačit na pilu tímhle jedním postojem, tak tím se logicky vyvolá protitlak a lidé budou mít na věc opačný názor, což se v rozhodnutích a volbách v roce 2016 jasně ukázalo. To není dobrá politika, protože když se přežene tlak, tak z toho vznikne silný protitlak. Je to také o tom trošku o těch věcech přemýšlet.