Německo nainvestuje 16 miliard eur (403 miliard korun) do produkce elektrické energie z plynu. To má zvýšit výkon o 10 gigawattů.
Podle Iriny Slavové z portálu OilPrice je to klíčový moment pro úsilí o přechod k obnovitelným zdrojům. V tom, že se jedná o přiznání, že vše nejde podle plánů. Přitom před dvěma lety, kdy došlo k ruské invazi na Ukrajinu, Německo slibovalo, že se závislosti na ruském plynu zbaví, čemuž Rusové napomohli tím, že snížili objem posílaného plynu s výmluvou na technické problémy. Co tento osud zpečetilo, pak byl dosud neobjasněný výbuch plynovodu Nord Stream. Ten Německo zasoboval 55 miliardami kubických metrů plynu ročně. Nedávno uzavřelo vyšetřování sabotáže Švédsko. Se závěrem, že na vyšetřování nemá jurisdikci.
Německo v mezičase drželo kurz s pomocí amerického zkapalněného plynu a podle plánu odstavilo jaderné elektrárny, které nahradilo uhlím. A zřejmě se ho jen tak nezbaví. Ministr financí Christian Lindner již v listopadu minulého roku uvedl: „Dokud nebude jasné, že je energie dostupná, a to i cenově, tak bychom měli opustit sny o odstavení uhelných zdrojů do roku 2030.“ Slavová poznamenává, že velice podobně hovoří i v Číně a Čína buduje poměrně značnou energetickou kapacitu právě na uhlí.
Podle ní může být Lindner prorokem změn, které se v Evropě odehrají, i přes to, že výroba z obnovitelných zdrojů byla v lednu rekordní kvůli elektřině z vodních toků i ze solárních panelů. A to z jednoduchého důvodu, ukazuje se, že přechod na obnovitelné zdroje, jak si ho špičky v Bruselu, ale i v jednotlivých členských zemích představovaly, není možný. Zprávy z Německa jsou pak jen potvrzením tohoto faktu.
Tento přechod spoléhal na to, že vítr a slunce vyprodukují gigawatty elektřiny, část se bude ukládat do baterií, a něco také vyprodukuje jaderná energie, i když ne v Německu. „Ale ukázalo se, že je problém tyto desítky gigawattů postavit. Jednak kvůli větším než předpokládaným nákladům. Zadruhé kvůli menší než předpokládané poptávce po solárech a za třetí, protože použitelné baterie jsou stále moc drahé na to, aby byly alternativou k fosilním palivům,“ shrnuje Slavová.
Kvůli tomu podle ní investuje Německo 16 miliard eur do plynu a také dostavby dalších terminálů na LNG. A také proč má dvouletý rekord v nakoupené elektřině z plynu za leden, když bylo potřeba více elektřiny na vytápění během chladného období.
„Německo se díky obrovským prostředkům, které věnovalo na uskutečnění této vize, stalo vzorovým příkladem přechodu. Nyní se v této vizi objevují trhliny, protože energetická bezpečnost opět – jako vždy – převažuje nad utopií. A Německo není jediné, kde se projevují,“ píše analytička. S příklady.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Karel Šebesta
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.