„Můžeme se bavit o částce v řádu navíc asi šest miliard. Musí to ale jít cíleně na zlepšení dostupnosti zdravotní péče. S odboráři se stále míjíme v tom, že pojišťovny dávají nemocnicím peníze na péči a ředitel rozhoduje v tom, kolik budou platy,“ řekl Babiš. Z rezerv půjde podle něj už příští rok sedm miliard z plánovaného meziročního navýšení o 26 miliard.

Členové štábu žádají, aby navýšení pro rok 2020 bylo o 45 miliard korun. Peníze by se podle nich měly vzít z rezerv zdravotních pojišťoven, které mají na účtech 56 miliard korun. Rezervy ale podle Babiše budou potřeba na narovnání plateb nemocnicím, až se bude zavádět místo paušálních plateb hrazení péče za diagnózu, takzvaný DRG systém. „Bude stát 20 miliard ročně,“ řekl Babiš.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) čerpání rezerv dlouhodobě odmítá, rezervy jsou podle něj potřeba v případě zhoršení ekonomiky. Přístup štábu označil za „nátlak a lobbing těch, kteří si nedokázali s pojišťovnami dojednat dohodu“.

Rozdělení peněz do jednotlivých segmentů zdravotní péče se určuje v dohodovacím řízení, kde jednají pojišťovny se zástupci jednotlivých oblastí péče. Vloni se nepodařilo dohody uzavřít s domácí péčí a s nemocnicemi, kam jde asi 60 procent peněz za péči. Část jejich zástupců, zejména asociace sdružující menší regionální nemocnice, nabídky pojišťoven odmítla. Ministerstvo tak úhrady stanovilo podle nabídky pojišťoven vyhláškou, kterou bude schvalovat vláda.

Krizový štáb českého zdravotnictví tvoří Česká konfederace odborových svazů, Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče, Asociace českých a moravských nemocnic a další organizace sdružující pacienty, lékaře, seniory, zdravotně postižené a poskytovatele domácí zdravotní péče.

Zatímco na stranu odborů se postavila druhá vládní strana, ČSSD, podporu dohodám s pojišťovnami stvrzenými ministerstvem vyjádřili Koalice soukromých lékařů, Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně a zástupci zaměstnavatelů včetně Hospodářské komory.