„Dámy a pánové, teď se dostáváme k jedné z nejočekávanějších cen dnešního večera. Je jí Síň slávy. Já ve svých 30 letech a pouze po několika seriálech se necítím být osobou dostatečně důležitou a ani důstojnou na to, abych předal cenu takhle důležitou. Naštěstí je mezi námi člověk, který má důležitost řekněme v popisu práce. A který je, troufnu si říct, pro mnohé z nás, zosobněním důstojnosti. Dámy a pánové, přivítejte prosím, prezidenta České republiky Petra Pavla,“ řekl moderátor a v sále se ozval jásot. Lidé vestoje tleskali přicházející hlavě státu. „Já vám moc děkuju, ale já nebudu dneska oceněn, tak si to ještě ušetřete chvíli,“ poděkoval za potlesk Pavel.

„Dobrý večer vám všem, a moc děkuju za tu možnost dnes tady uvést asi hlavní cenu večera. Opravdu si toho moc vážím, protože se jedná o člověka, který pro mě je takovou celoživotní kulturní konstantou. A to nejenom v rolích divadelních, filmových, jako autor scénářů, textů k písničkám, autor knížek, prostě člověk, který mě provázel celý život a který mě také mnohokrát pobavil, ale také poučil. Ale protože tady dnes předáváme hudební ceny, tak se budeme orientovat na tu jeho hudební část tvorby. A já jsem si chtěl osvěžit, co vlastně všechno má z hlediska hudby za sebou, a tak jsem se zeptal Mr. Googla, který ví všechno, a když jsem se dopočítal asi k číslu 200 a stále jsem ještě nebyl u konce, tak jsem toho nechal a řekl jsem si, že se spokojím s jedním citátem ze hry Blaník, kdy rytíř Veverka z Bítýšky odpovídá učiteli Chvojkovi na dotaz: Kolik vlastně je blanických rytířů v hoře? A on mu říká, že na to může odpovědět úplně přesně, že jich je nepočítaných. A tak je to stejně s těmi písničkami. A jsem opravdu moc rád, že tu cenu mohu předat Zdeňku Svěrákovi,“ řekl Pavel a ozval se opět mohutný potlesk.