Vedle celé řady problémů, především ekonomických, Německo nadále trápí otázka migrace. Komentátor deníku Bild Burkhard Uhlenbroich, konstatoval, že německé hraniční kontroly alespoň trochu fungují. Ale pokud chtějí Němci migrační krizi skutečně řešit, musejí to všechno vzít za trochu jiný konec.
„Samotné kontroly nepomohou celkově snížit vysoký počet nelegálních migrantů a žadatelů o azyl. Dokud jsou aktivní pašerácké gangy a uprchlíci jsou ochotni platit přemrštěné ceny za nelegální vstup, problém přetrvává. A dokud naše evropské sousední země nebudou migranty registrovat a jen jim odmávnou další cestu, o evropské solidaritě nemůže být řeč,“ napsal Burkhard Uhlenbroich.
A ihned svou myšlenku rozvedl.
„Předseda vlády Bádenska-Württemberska Winfried Kretschmann nedávno vyzval k větší tvrdosti v migrační politice. Je jedním z mála Zelených, kteří také pochopili, že touha občanů být vyslyšena a cítit se bezpečně, nemá nic společného v té či oné straně. Je to základní potřeba. Mnoho lidí ve vládní semaforové koalici, zejména u Zelených, to bohužel stále nechápe,“ pokračoval Uhlenbroich.
Podle komentátora deníku Bild by měla migrační krizi řešit především spolková vláda v Berlíně.
Berlínský list Tagesspiegel napsal, že jednotlivé spolkové země už jsou na pokraji sil, přesněji na hranici únosnosti, pokud jde o přísun nových a nových žadatelů o azyl. „Na hranici únosnosti: azylová krize? Taková je situace ve spolkových zemích?“ tak zní titulek berlínského listu. Přetížena je prý i řada obcí. „Spolková a zemská vláda se již dlouho přou o to, jak naložit s žadateli o azyl. Znovu a znovu jde o to, že místní úřady jsou přetížené,“ upozornil deník Tagesspiegel.
Server BR24 upozornil, že zemští premiéři po jednání v Lipsku vyzvali spolkovou vládu v Berlíně, aby situaci skutečně řešila. Mimo jiné tím, že azylová centra bude provozovat a financovat. Ta dnes zřizují a financují vlády jednotlivých spolkových zemí a ty už toho podle všeho mají dost. Zazněl také požadavek na finanční spolupráci federální vlády a zemských vlád při péči o uprchlíky.
Do třetice zazněl také požadavek, aby řízení o udělení azylu proběhlo někde ve třetích zemích, tedy mimo EU, nebo alespoň minimálně mimo Německo.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Miloš Polák
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.