Předseda STAN a ministr vnitra Vít Rakušan vyrazil na desetidenní diplomatickou cestu do Afriky. Před odletem zdůrazňoval, že nejde o žádnou dovolenou, ale o snahu posílit v afrických státech značku jak České republiky, tak EU jako celku. Vyrazil na návštěvu Senegalu, Ghany a Rwandy.

30. dubna se objevil v Ghaně, kde ho přivítal náměstek ministryně zahraničních věcí Kwaku Ampratwum-Sarpong. V pevnosti Cape Coast uctil Rakušan památku transatlantického obchodu s otroky, ke kterému docházelo v minulosti.

Jenže na místo dorazil ve velmi krátkých kalhotách a na sociálních sítích si za to vysloužil porci kritiky.

Například od člena Rady pro Rozhlasové a televizní vysílání Vadima Petrova.

„Když pieta, tak po novu. Ministr Rakušan na státní návštěvě,“ napsal Petrov.

V diskusi pod příspěvkem si Rakušan vysloužil porci kritiky.

„Bože, to je úroveň,“ padlo v diskusi. „Pěkná dovča,“ přisadil si další debatér. „De*il zůstane de*ilem,“ vypálil třetí. „On tam močí?“ padla též otázka.

Se svou troškou do mlýna přispěla také bývalá poslankyně za hnutí ANO Marcela Melková.

„Dnes je opravdu nádherně! Úplně jako vzít si kraťasy a jet uctít nějakou památku,“ napsala na twitteru.

Ve Rwandě Rakušan debatoval o možné spolupráci v oblasti bezpečnosti s ministrem obrany generálmajorem A. Murasirou.

Ve Rwandě také uctil oběti genocidy, která se v této zemi odehrála v roce 1994. Masové vyvražďování etnické skupiny Tutsiů (většina obětí) a umírněných Hutů probíhalo od 7. dubna do 15. července zmíněného roku. Hutuští radikálové během ní zavraždili až milion lidí a další 2,5 milionu lidí bylo vyhnáno ze svých domovů.

„Uctění památky obětí genocidy ve Rwandě. Tahle nevelká africká země před 29 lety zažila šílené masové vyvražďování etnika Tutsiů i umírněných Hutů. Obětí řádění radikálů se tehdy stal až milion lidí. Je dobře, že si tady tyto tragické události připomínají, aby se podobné hrůzy už nikdy neopakovaly. Přeji Rwandě, ať jde i nadále mírumilovnou cestou,“ napsal Rakušan na twitteru.

Ve Rwandě prý také podepsal dohodu o zamezení dvojího zdanění a i tady jednal o otázkách bezpečnosti a migrace. A v neposlední řadě také o obchodních příležitostech pro české firmy.