„Je to velmi vážný problém,“ říká docent Pavel Šaradín z olomoucké univerzity k šíření propagandy u nás. Silnější vlivy považuje za vcelku logické už s ohledem na to, že dříve byl svět unipolární. „Řada mocností objevuje svůj předchozí vliv. Teritorium, které v 90. letech existovalo, se znovu rozděluje. Pak je tu i psychologický důvod. Jedním ze symbolů politiky byl radar v Brdech. Myslím si, že to mohl být zlomový moment v obnovování zájmu o Českou republiku ze strany Ruska,“ popsal analytik Šaradín.

Analytik Jiří Mikeš na otázku ParlamentníchListů.cz v souvislosti s ruskou propagandou reagoval takto: „Poslouchám Radiožurnál, dívám se na Českou televizi a přes den si přečtu Právo, kde jde Mitrofanov po Rusácích a Putinovi nekompromisně, tak nevím, kde bych ji měl ještě najít. Sleduji naše veřejnoprávní média a většinou slyším jen o ruském nebezpečí,“ poznamenal Mikeš. „A proruské servery? Kdo se prosím vás na ně dívá?“ položil řečnickou otázku. 

Sokol: „Prostřednictvím Facebooku lze šířit informace z nejrůznějších serverů.“

Jenže tak jednoduchá situace podle politologa Petra Sokola není. Naopak vidí velké otevřené hřiště právě pro šíření propagandy, a to ať už je odkudkoli. „Nejvíc jí prospívají sociální sítě. Prostřednictvím Facebooku lze šířit informace z nejrůznějších serverů, které nejsou třeba vůbec známé. Pak je možné si vybudovat poměrně vlivný zdroj informací tím, že sdílíte texty,“ vysvětluje. Připouští ale, že v mainstreamu, pokud jde konkrétně o ruský vliv, situace vážná není: „V hlavních našich médiích mainstreamových k manipulacím nedochází nebo je alespoň nevidím, druhá věc jsou proruské servery a tam se nic neskrývá,“ dodal Sokol.

Docent Šaradín zároveň upozorňuje na způsob, jak zjistit, zda člověk čte alespoň do jisté míry relevantní zdroj: „Některé případy jsou odhadnutelné. Například pokud zakrývá vydavatel svou identitu, tak už to by mělo člověka vést k určité ostražitosti,“ popsal.

Langšádlová se obává zpochybnění EU. Mikeš: Sama odvádí slušnou práci pro Rusko

V Praze proběhl seminář s názvem: „Jak porazit kremelskou dezinformační kampaň?“ Poslankyně Helena Langšádlová (TOP 09) tu vyjádřila obavu, že v souvislosti s děním na Ukrajině, migrací a válkami na Blízkém východě se začalo v našem prostoru šířit mnoho informací, o kterých se dá říct, že jde o součást propagandy. „Jde o fámy, mýty či konspirační teorie. Propaganda míří na zpochybnění EU, o kterou je opřena naše prosperita, ale i bezpečnost.“

A podobný názor sdílí i Šaradín: „Myslím si, že podobné zprávy najdeme i ve zprávách BIS, počet lidí na ruské ambasádě se zvýšil. To, co tvrdí poslankyně Langšádlová, je jedním z pravděpodobných důvodů zájmu. Čím slabší je EU, tím silnější je ruská moc.“

Ze zcela jiného úhlu vnímá aktuální dění analytik Mikeš: „Největší ruskou propagandu dělají Langšádlová a Štětina. Svým antikomunismem se stále dívají do zpětného zrcadla, a ne dopředu. Odvádějí slušnou práci pro Rusko, a proto lidé jsou webech.“

Poslanec Gabal má obavy ze svrhnutí vlády. Analytik: To jsou spekulace

Poslanec Ivan Gabal se nebojí „jen“ o Evropskou unii jako celek, ale domnívá se, že zásadním způsobem může být ohrožena Ruskem i demokracie V4 a konkrétně i České republiky. „Rusko prohlubuje vnitropolitické napětí v zemích V4 a rozeštvává západní se střední a východní Evropou. Je tu snaha posílit proruskou pozici České republiky více či méně explicitní snahou o rozklad současné vládní koalice a jejím nahrazením nějakým hradním želé,“ uvedl Gabal na již zmíněné konferenci.

K pravděpodobnosti záměru svrhnutí vlády je už analytik Šaradín ale skeptický: „To už jsou spekulace. Poslanci sice mají určitě více informací, ale já bych se zaměřil spíš na jejich filtrování a odhalování jejich původu a způsobu případného zkreslení,“ konstatoval. A Jiří Mikeš si nebral servítky: „Oni snad stále bojují proti Gottwaldovi. To je to velké zpětné zrcadlo,“ doplnil.

Šaradín: „Informace, které k nám proudí ze zahraničí, by měly být více kriticky poměřovány.“

Jakub Janda z Evropských hodnot se domnívá, že tématu ruské propagandy by se měla věnovat nejvyšší pozornost: „Vnímáme velkou hrozbu ruské dezinformační kampaně, která zasahuje nejenom ČR a migrační debatu. Je zásadní, aby svobodné společnosti dokázaly této kampani rozumně čelit v rámci liberální demokracie,“ uvedl Janda.

I podle docenta Šaradína by se problematikou měli politici více zabývat: „V podstatě bych se s tím ztotožnil,“ reagoval na názor Jakuba Jandy. „Možná bych propagandu nevztahoval jen k Rusku. Obecně se domnívám, že informace, které k nám proudí ze zahraničí, by měly být více kriticky poměřovány. Výsledkem by mělo být, že se tím nebude zabývat jen jedna politická strana nebo jeden politický proud, ale mělo by dojít k širšímu konsensu,“ navrhuje.

Mazat, blokovat. Hlavně s nimi nediskutovat

Poslanec Ivan Gabal za důležité považuje justiční kroky proti ruské dezinformační aktivitě. Když někdo narušuje ústavní pořádek, je třeba ho začít trestně stíhat. „Je nutné, aby se ruské propagandě zvyšovaly náklady všemi prostředky – mazáním, blokováním a izolováním jejích webových serverů, e-mailových komunikací, Facebooku, aktivních exponentů a agentů až po policejní a justiční kroky. Proruské trolly mazat, vůbec žádnou diskusi nevést. Jestliže s nimi budeme diskutovat, účel jejich kampaně ještě znásobíme,“ zmínil také na konferenci Gabal.

Jakub Kalenský, expert EU na boj s ruskou propagandou, pak problém ještě specifikoval: „A pokud by to stále nebylo jasné, cituji slova ruského ministra obrany Sergeje Šojgu: Nadešel čas, kdy si musíme uvědomit, že článek, fotka a video, to všechno je jenom nový druh zbraně.“

Šaradín: „Všechny informace by měly být psány zodpovědně.“

Docent Šaradín se k názoru Gabala přidává: „V rozporu se svobodou slova to nevidím. Všechny informace by měly být psány zodpovědně, a pokud někdo záměrně zkresluje, pak by měla být reakce adekvátní. Pokud by existoval nějaký ruský server a byl čistě zpravodajský a předával zaručené informace, tak proti tomu nikdo nic nemá, ale pokud dochází ke zkreslování a k negativnímu ovlivňování veřejného mínění, na to by měla reagovat každá společnost.“

Sokol vnímá mazání a blokování v rozporu se svobodou slova

V této věci se už politologové názorově rozcházejí. „Naše země by měla zůstat součástí Západu a nepodlehnout nějakému ruskému vlivu. Jednou z hodnot Evropy střední i západní je svoboda slova a nedokážu si představit, že by se k něčemu takovému sahalo,“ reagoval v daném kontextu Sokol. „V momentě, kdy začneme omezovat média, tak to nikomu neprospěje,“ uvedl analytik a dodal: „Oprávněně kritizujeme, když jsou v některých zemích ovládána média. Nikdy bych nesáhl k vymazání zpráv na Facebooku. Kdo by to kontroloval? To by se nám vrátilo jako bumerang.“

Mikeš: „Média lžou zleva, zprava.“

Podle Mikeše jsou lidé médii znechucení a ztratili důvěru, ale informace hledají. „Každá velmoc si samozřejmě dělá nějakou propagandu. Dříve jsme poslouchali Hlas Ameriky a Svobodnou Evropu, protože tady nám lhali a dělali z nás pitomce. Teď se děje pravděpodobně to samé. Politici něco řeknou a pak se stane pravý opak. Obávám se stejně jako profesor Keller, že lidé začnou vyhledávat rádio Svobodná Moskva,“ zhodnotil situaci. „Kdysi jsem studoval tuto problematiku v Londýně a musím konstatovat, že teď média lžou zleva, zprava,“ dodal. Zároveň konstatuje i to, že lidé při svém hledání využívají sociální sítě a pak už nejsou odkázáni na oficiální pravdu.

Pavel Šaradín v závěru upozorňuje: „Vzdálené věci máme tendenci přijímat jako něco, co se skutečně stalo. Měli bychom být více pozornější.“