Zrušení superhrubé mzdy dala ministryně financí Schillerová do balíčku už v roce 2018, kdy jsme ještě neměli vládu s důvěrou, pak to podle svých slov – po diskuzi s premiérem Andrejem Babišem (ANO) a po mezirezortním řízení – vyňala.

Balíček podle ministryně ukázal určitá slabá místa návrhu. „Jedna věc jsou rozpočtové dopady, které by se pohybovaly kolem 24 až 26 miliard, možná víc. Musíme si říct, až se sejdeme nad prioritami rozpočtu, zda zrušení superhrubé mzdy bude naše priorita a kde se kvůli tomu vzdáme něčeho jiného,“ uvedla Schillerová.

A není to prý problém jediný. Připomněla, že v programovém prohlášení také mají, že pokud zruší superhrubou mzdu, tak efektivní daň pro zaměstnance, která je 20,1 %, dají na 19 procent a každý zaměstnanec by vydělal něco navíc. „Máme tu ale osoby samostatně výdělečné činné, například živnostníky, a ti mají dnes 15procentní daň,“ pokračovala ministryně.

„Pokud bychom zavedli daň 19 procent, tak bychom zvyšovali daně pro OSVČ. Byli jsme připraveni jim to kompenzovat, že by si tři čtvrtiny zaplaceného sociálního pojištění dali do výdajů, což by plus minus odpovídalo tomu navýšení. Ale vizuálně zvyšujete daně a bude se to těžko komunikovat,“ vysvětlila.

„Jsem velmi skeptická k tomu, že bychom ji zrušili,“ odpověděla pak ministryně financí Alena Schillerová na přímou otázku, zda tedy superhrubou mzdu už zrušit nechce.