Od daně si slibuje výnos do rozpočtu 85 miliard korun v roce 2023. Dalších patnáct miliard korun mají v příštím roce přinést evropské cenové stropy pro výrobce energií podle návrhu Evropské komise. V roce 2024 by měl příjem činit 39 miliard korun, v roce 2024 pak 25 miliard korun. Dopad daně proti vysokým cenám energií v uvedených letech očekává celkově „rozpočtově neutrální“.

Účinnost nové daně je nastavena na roky 2023 až 2025, už příští rok se budou platit zálohy na tuto daň spolu se zálohami na daň z příjmů právnických osob. Výnosy ze zvláštní daně díky tomuto mechanismu budou příjmem státního rozpočtu už v příštím roce, dodal ministr.

Návrh je reakcí vlády na aktuální potřebu získat dočasné dodatečné příjmy pro státní rozpočet na vyplácení mimořádných výdajů spojených zejména s kompenzacemi vysokých cen energií pro občany a firmy. „Válka na Ukrajině generuje nové výdaje za vysoké desítky, možná dokonce stovky miliard korun a ty nemůžou jít jen na vrub schodku státního rozpočtu. A kromě toho máme oblasti ekonomiky, jako je energetika, bankovnictví či petrolejářství, které generují vysoké nadměrné zisky ne z důvodu inovací či poskytování kvalitnějších služeb zákazníkům, ale v důsledku externích faktorů. Třeba kvůli rychlému růstu úrokových sazeb nebo cen energií a energetických surovin,“ uvedl Stanjura.

V bankovním sektoru takzvaná windfall tax dopadne na firmy s čistým úrokovým příjmem nad šest miliard korun za předcházející rok. U výroby a distribuce energií se budou posuzovat celé holdingy. Pokud má daný holding z dotčené činnosti více než dvě miliardy korun ročně, bude se na jeho společnosti s činností v daných oblastech tato daň aplikovat. „Vytvořením příjmového testu sledujeme záměr zacílit windfall daň skutečně jen na velké firmy a nezvyšovat daňovou zátěž malým a středním podnikům. Posuzováním celých holdingů v energetice chceme eliminovat nežádoucí efekt přelévání zisků k mateřským společnostem,“ uvedl Stanjura. V petrochemii, těžbě fosilních paliv a velkoobchodu s pohonnými hmotami podléhají podle něj nové dani v důsledku evropských pravidel v podstatě všechny činné firmy.

Návrh Evropské komise explicitně hovoří o zavedení této daně v sektoru energetiky a těžbě, zpracování a distribuce fosilních paliv a jejich produktů. Národní vlády mají možnost doplnit si vlastní mimořádnou daň o další obory ekonomiky podle vlastního uvážení. „My jsme se rozhodli zapojit také bankovnictví. Český bankovní sektor vykazuje rekordní ziskovost i v mezinárodním srovnání. Těchto zisků banky dosahují kvůli opakovaně rostoucí sazbě centrální banky, což jim výhodně úročí peníze uložené u ČNB. Výhodné úročení ale už tolik nepromítají do bankovních produktů pro své klienty s výjimkou hypotečních a dalších úvěrů, kde naopak úrokové sazby narůstají,“ upozornil Stanjura.

Evropská komise doporučila členským zemím EU určitou formu mimořádného zdanění zisků dočasně zavést v březnu 2022. Podle aktuálního nařízení Evropské komise pak mají windfall tax nebo ekvivalentní opatření zavést všechny členské státy. Některé země v čele s Itálií a Španělskem tak podle MF už učinily a například Německo, Rakousko či Belgie zavedení daně aktivně připravují. Mimořádné daně jsou uvalovány na energetický průmysl a odvětví ropy a zemního plynu, v některých státech platí i pro bankovní sektor.