V tuzemsku již platí zákon z roku 2009 o významné tržní síle, který má regulovat chování obchodních řetězců. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) podle něj jen loni zahájil šest správních řízení.

Návrh směrnice ukládá členským státům EU, aby zajistily zákaz používání čtyř praktik. První z nich se týká placení za potravinářské výrobky podléhající rychlé zkáze po více než 30 dnech od vystavení faktury nebo jejich dodání. Druhou zakázanou praktikou má být postup, kdy kupující zruší objednávky na rychle se kazící potraviny tak rychle, že od dodavatele nelze čekat, že pro ně najde jiné využití. Zakázána bude také dodatečná změna podmínek ze strany odběratele týkající se třeba četnosti a načasování dodávek nebo stanovení cen. Poslední zákaz se týká placení dodavatele za plýtvání potravinami v prostorách kupujícího, které dodavatel nezavinil.

Zakázány by měly být i další praktiky, pokud nejsou jednoznačně a srozumitelně sjednány ve smlouvě. Půjde například o vracení neprodaných potravin nebo vyžadování „regálného“, tedy poplatku za umístění zboží na pultech.

Směrnice navíc dává členským státům možnost, aby na svém území stanovily přísnější podmínky nad rámec opatření směrnice, například můžou seznam nekalých praktik rozšířit, popsal senátorům ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD). „Česká republika v souladu s rámcovou pozicí návrh směrnice na současných jednáních obecně podporuje a při projednávání návrhu podpoří i případné rozšíření seznamu praktik považovaných za nekalé nebo rozšíření směrnice na všechny články potravinového řetězce,“ řekl.

Na dodržování zákazů pod hrozbou přiměřené a odrazující finanční sankce by měl v každé zemi EU dohlížet donucovací orgán, na který by se mohli obrátit dodavatelé i se žádostí o jejich utajení. V Česku by tuto roli měl plnit Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.