Silná slova o Klausovi. Neúprosný historik nevynechal ani Zemana

20.04.2013 19:19 | Zprávy

JINÝMA OČIMA Každý prezident zvolený v přímé volbě bude stranický. I když Miloše Zemana nevolil, zatím mu prý ve funkci nelze nic vytknout. Přední historik Jan Rychlík působí ve veřejných debatách dost nesmlouvavě. ParlamentníListy.cz se jej proto zeptaly na některé vládce Hradu od vzniku Československa.

Silná slova o Klausovi. Neúprosný historik nevynechal ani Zemana
Foto: archiv Miloše Zemana
Popisek: Volební klip prezidenta Miloše Zemana

„Miloš Zeman je zatím v prezidentském úřadě příliš krátce, a není možné proto jeho činnost hodnotit. I když jsem jej nevolil, svůj hlas jsem odevzdal Karlu Schwarzenbergovi, nemohu zatím prezidentu Zemanovi nic vytknout. Jako evropský federalista, který doufá, že se jednou dočkáme  –  já už bohužel nikoliv – federalizované Evropy, má jeho proevropská politika mou plnou podporu,“ sdělil ParlamentnímListům.cz profesor působící v Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Karlovy Univerzity Jan Rychlík. Tím začal své historické hodnocení prezidentů.

Klaus mě zklamal

Při nedávné debatě Zrod a smrt Československa, která se konala v prostorách Senátu, působil Rychlík velmi nesmlouvavě a neúprosně. Mluvil jasně a hlasitě. „Jsem takhle zvyklý mluvit ke studentům, aby vše pochopili,“ vysvětlil později redaktorovi ParlamentníchListů.cz. Podle něj se zavedením přímé volby kupodivu éra nadstranických prezidentů definitivně skončila. Každý prezident bude prý už logicky jen stranický.

Ohledně Václava Klause se ho ParlamentníListy.cz zeptaly na exprezidentovu neschopnost odejít z vrcholné politiky. Vždyť už oznámil, že by chtěl kandidovat do Evropského parlamentu. „Tuto otázku by bylo lépe směřovat přímo na Václava Klause, protože ani já na ni nenacházím odpověď. Musím říci, že Klaus mne velmi zklamal. I když jsem s ním politicky nesouhlasil, vážil jsem si jej jako vzdělaného člověka s politickým rozhledem. Jeho výpady proti Evropské unii mne ale zcela znechutily. Nikdo samozřejmě nemůže bránit Klausovi, aby kandidoval na europoslance, ale jedna věc je zcela jistá, já jej nikdy volit nebudu,“ odpověděl.

Nostalgie po Husákovi

V některých komentářích na internetu se stále více objevuje nostalgie po posledním komunistickém prezidentovi Gustávu Husákovi. A co Rychlík na to? „Připouštím, že pro řadu lidí, kteří dnes v době krize žijí v existenční nouzi, se mohou léta 1969 až 1989 jevit jako doba sociálních jistot a blahobytu, a zřejmě proto na ni vzpomínají s určitou nostalgií. Nemohu za tuto skupinu lidí mluvit. Já, jako intelektuál, kterému normalizační režim bránil v rozletu, na Husákově vládě nic pozitivního nenacházím. Husák si jistě zaslouží uznání za účast v Slovenském národním povstání a obdiv za své hrdinské chování v době svého věznění v letech 1951 až 1960, kdy přes veškeré mučení odmítl přiznat vykonstruovaná obvinění. Na Slovensku je i dnes vnímán částečně pozitivně jako „otec federace“, byť právě jeho zásluhou se z ní za normalizace stala pouhá formalita. Jako člověk, který si pamatuje rok 1968, ale nikdy Husákovi neodpustím, že zradil reformní program, ke kterému se na jaře 1968 hlásil, a že se v srpnu 1968 zaprodal Moskvě. Můj postoj k němu byl z tohoto důvodu vždy jednoznačně negativní a je takový i dnes,“ vysvětlil historik

Masaryk zaslouží úctu

Ohledně prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka zase stále vládnou dohady, že nebyl nikdy zcela spravedlivě a kriticky historicky zhodnocen. „Myslím si, že politická úloha T. G. Masaryka je dnes dostatečně zhodnocena, i když možná další generace po nás se budou jeho osobností znovu zabývat a uvidí ji v jiném světle. T. G. Masaryk si zaslouží naši úctu jako tvůrce československého státu. Bez jeho činnosti během první světové války by tento stát nevznikl a bez československého státu by s největší pravděpodobností neexistovala ani dnešní Česká republika. I Masaryk – tak jako každý politik a vůbec každý člověk – se ovšem někdy mýlil. Především jeho představa, že Češi a Slováci postupně vytvoří jeden politický národ, se ukázala jako nereálná. Masaryk podcenil stupeň národotvorného procesu u Slováků, kteří ve skutečnosti vstupovali do Československa jako téměř zcela dotvořený svébytný politický národ odlišný od Čechů,“ podotkl pro ParlamentníListy.cz historik, jenž se na debatě v Senátu pasoval na jednoho z mála opravdových Čechoslováků, protože má slovenskou manželku a v zemi pod Tatrami majetek. Jako filozofa T. G. Masaryka hodnotit odmítl s tím, že k tomu po odborné stránce není kvalifikován.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jan Rychetský

Ing. Zuzana Ožanová byl položen dotaz

náměstci

Dobrý den, nemyslíte, že není problém jen v počtu náměstků, ale celkově? Nač potřebujeme tolik ministrů, ale třeba i zákonodárců? Já myslím, že kdyby jich bylo třeba o 1/3 míň, klidně i o polovinu, nic by se nestalo. A vůbec nač je třeba tolik úředníků, poradců a bůh ví koho ještě? Není tohle cesta,...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Do posledního Ukrajince.“ Zní, protože Bílý dům chce poslat do války osmnáctileté

22:10 „Do posledního Ukrajince.“ Zní, protože Bílý dům chce poslat do války osmnáctileté

Ukrajina čelí tlaku ze strany Bidenovy administrativy, aby zvýšila počet vojáků snížením věku pro od…