„Nechápu, jak to všechno mohli stíhat. Pracovat na ministerstvech a zároveň vést své neziskovky,“ kroutil hlavou prezident Pedagogické komory Radek Sárközi, když ho ParlamentníListy.cz požádaly o komentář k aktivitám zmocněnkyně vlády pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové a jejího manžela Martina Šimáčka.

Shrnul tak pozoruhodný příběh, který začal ve Straně zelených v době, kdy její předseda Ondřej Liška byl ministrem školství. Mladá úřednice a členka téže strany Klára Laurenčíková tehdy působila na stejném ministerstvu jako šéfka odboru rovných příležitostí a posléze náměstkyně.

Po reorganizaci provedené ministryní Kopicovou z Fischerova úřednického kabinetu působí jako vrchní ředitelka sekce speciálního vzdělávání.

Má v tomto oboru kvalifikaci, kromě studií speciální pedagogiky na UK (zakončeno diplomovou prací na téma obchodu s lidmi) absolvovala též v roce 2004 stáž na nizozemské univerzitě v Groningenu, kde se vzdělávala v oborech „lidská práva, genderová studia a speciální pedagogika“.

Právě v této době ministerstvo rozjíždí přípravnou fázi národního akčního plánu inkluzivního vzdělávání. A úřednice Laurenčíková bude tou, která nad ním bdí.

Současně v té době získává první zkušenosti v neziskovém sektoru. V dozorčí radě Centra pro transformaci o.p.s. se potkává nejen se svým budoucím manželem Martinem Šimáčkem, ale také například s Annou Šabatovou.

„Na politické neziskovky není vhodné nahlížet jen jako na samostatně stojící organizace. Je důležité je vnímat v jejich vzájemné propojenosti, v jejich prorůstání veřejnou správou, nadacemi, akademickou sférou i byznysem. V knize celý tento propletenec nazývám, záměrně trochu expresivně, progresivistická hydra. Prorůstání progresivistické hydry veřejnou správou je onen známý pochod institucemi, který je pro progresivisty již dlouhá léta nástrojem, jak rozšiřovat svůj vliv,“ vysvětluje pro ParlamentníListy.cz Robert Kotzian, autor knihy Politické neziskovky a jejich boj proti západní civilizaci.

V roce 2010 ministerská úřednice kandiduje za Zelené do Poslanecké sněmovny, ale neuspěje. Ministr školství Josef Dobeš jí však nabídne místo poradkyně, ze kterého dohlíží na dopracování projektu inkluzivního vzdělávání. Když ministr vyjádří o projektu pochybnosti, poradkyně odchází a své názory vyjeví v rozhovoru pro web Romea.cz.

Pak ale ministr Dobeš skončí a jeho nástupce Petr Fiala zavádění inkluze opět uvádí do pohybu.