Pehe tvrdí, že Klaus svojí novou snahou zapojit se do společenského a politického dění testuje „vlastní prezidentské šance“. Obhajuje to tím, že se snaží pomoci vládě, přičemž ta podle politologa žádnou pomoc nepotřebuje.

„Pokud by opravdu chtěla odmítnout přijímání jakýchkoliv migrantů, zejména ze Středního východu, mandát většiny veřejnosti k tomu už má,“ píše Pehe a dodává, že opravdu není potřeba vyvolávat referendum pro potvrzení známého názoru.

Vláda však má jiné problémy než jen populistické komentáře, musí totiž na rozdíl od Klause zvažovat následky svých kroků. „Zatímco Klaus tedy může veřejnosti namlouvat, že naše úplné odmítnutí migrantů by bylo nejlepším řešením, vláda musí zvažovat možné důsledky, k nimž by patřila izolace České republiky v EU,“ píše Pehe s tím, že bychom se tak sami vyřadili z diskuze a možná i ze Schengenu.

Celý text zde

Toho si je Klaus plně vědom, tudíž tak dává najevo i vlastní nechuť k EU, vůči níž jsou jeho radikální návrhy směřované. „Naštěstí se zdá, že Klausovy snahy vrátit se s pomocí laciného populismu na politické výsluní, nejsou příliš úspěšné,“ míní Pehe a zmiňuje Klausovy stížnosti na velké politické subjekty, které s ním odmítly jednat.

Pehe za tím vidí to, že pokud by se nějaká z velkých stran přidala ke Klausem zastřešené platformě, tak by si v očích veřejnosti pohoršila, což bývalému prezidentovi nedochází. „Klaus prostě kvůli svému neslavnému odchodu z funkce prezidenta – spojenému s kontroverzní amnestií jakož i kvůli jeho nekriticky proruským postojům – nemá dnes ve veřejnosti dobré jméno.“

Zároveň se vytvořením platformy snaží přebrat prostor, který si pro sebe již zabral prezident Zeman. „Klausova iniciativa je tak jen dalším smutným příkladem toho, že bývalá ikona české transformace je dnes už odepsanou veličinou snažící se poněkud zoufale znovu nastartovat svoji vyhaslou politickou kariéru s pomocí tématu, které momentálně hýbe společenskými emocemi.“