Pokud jde o novelu exekučního řádu, v minulém volebním období dolní parlamentní komora zavedení takzvané teritoriality zamítla. Záležitostí se zabývá na popud skupiny senátorů i Ústavní soud.

Koláříkova předloha předpokládá zavedení místní příslušnosti exekutorů podle krajů. K jednotlivým případům by se exekutoři přidělovali na základě takzvaného kolečka. V současnosti si exekutora volí věřitel. „Jde o problém, protože exekutor vykonává státní moc, a není v pořádku, aby si ho jedna strana vybírala,“ uvedl Kolářík.

Náklady na vedení exekuce by měl podle něho snížit návrh na slučování exekucí mířících na jednoho dlužníka pod jednoho exekutora, a to podle místa dlužníkova pobytu. „Exekutor bude mít lepší přehled o dlužníkovi, vymáhací proces bude efektivnější a pro dlužníka levnější,“ řekl Kolářík.

Zavedení teritoriality dlouhodobě podporuje Exekutorská komora. Princip místní příslušnosti by podle ní výrazně pomohl stabilitě systému vymáhání práva. Kritici z řad poslanců v minulém volebním období naopak říkali, že jde jen o přerozdělení trhu mezi exekutory a že stát by takto neměl zasahovat do soukromého podnikání.

Senátoři, kteří se obrátili na Ústavní soud s návrhem na zrušení části exekučního řádu, míní, že konkurenční prostředí mezi exekutory je v rozporu s Ústavou i s Listinou základních práv a svobod. Poukazují na pravidlo, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že se každý může domáhat svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu. Zavedením místní příslušnosti by podle senátorů skončil boj exekutorů o věřitele.