Osud vládní novely není jistý, neboť nemá jednoznačnou podporu ani v řadách provládních poslanců. Její kritici mají za to, že odklad povinné maturity z matematiky nebude žáky motivovat ke zdokonalení se v tomto předmětu. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) je třeba nejprve vytvořit podmínky k tomu, aby žáci byli schopni získat a používat matematické dovednosti.

Zrušení povinné maturity z matematiky navrhli už dříve také opoziční Piráti. Poslankyně SPD Tereza Hyťhová doporučila zamítnout jejich návrh jako nadbytečný. I o tom Sněmovna rozhodně nejdříve v lednu. Místopředseda Pirátů Jakub Michálek obhájcům povinné maturity z matematiky navrhoval, aby poslanci podle frakcí tuto zkoušku absolvovali. „Já vidím, že někteří se už na to teď těší," uvedl. Bývalá ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) poznamenala, že na zvládnutí maturity z matematiky stačí znalosti ze základní školy.

Od jara 2021 by se podle vládní novely měla státní maturita také omezit jen na didaktické testy. Ústní a písemné zkoušky z jazyků by se měly přesunout ze státní úrovně zpět do škol. Novela počítá podle Plagy také s dvěma úrovněmi obtížnosti zkoušky z matematiky.

Dosud platná norma počítá se zavedením povinné maturity ze tří předmětů, tedy češtiny, cizího jazyka i matematiky, na gymnáziích a lyceích od jara 2021. Ve svém původním návrhu z konce února chtělo ministerstvo posunout tento termín na jaro 2022, kdy měla povinnost začít platit pro většinu ostatních maturitních oborů.

Maturita se skládá ze společné a profilové části. Společná státní zkouška se dělá z češtiny a buď z cizího jazyka, nebo z matematiky. Většina studentů si volí jazyk. Matematiku si letos na jaře vybrala zhruba pětina maturantů. Neuspělo 15,5 procenta z nich. Bylo to o 6,3 procentního bodu méně než loni. V předešlých letech neúspěšnost v matematice naopak stoupala.