Sněmovna odmítla zavádění nových zdrojů peněz rozpočtu EU na roky 2021 až 2027

02.10.2018 20:23 | Zprávy

Sněmovna odmítá zavádění nových zdrojů financování dlouhodobého rozpočtu EU na roky 2021 až 2027. Současně s tím doporučuje, aby se dodatečné možnosti financování unijního rozpočtu hledaly prostřednictvím úspor v provozu a optimalizaci rozpočtů institucí EU. Sněmovna se na tom usnesla dnes při projednávání návrhu unijního rozpočtu na uvedené období, takzvaného víceletého finančního rámce EU.

Sněmovna odmítla zavádění nových zdrojů peněz rozpočtu EU na roky 2021 až 2027
Foto: Hans Štembera
Popisek: Vlajka EU

Premiér Andrej Babiš (ANO) dnes poslancům řekl, že ani vláda nepodporuje návrh Evropské komise na zavedení nových zdrojů unijního rozpočtu. Nové zdroje by podle něj mohly kromě jiného přinést posílení pravomocí Komise při kontrolách výběru těchto zdrojů peněz. Navíc by zkomplikovaly systém financování rozpočtu EU. K návrhu na zavedení nových zdrojů peněz se minulý týden postavil rezervovaně i senátní výbor pro evropské záležitosti.

Babiš řekl již v červnu, že návrh unijního rozpočtu je pro českou vládu nepřijatelný. „Já osobně jsem vůči tomu návrhu rozpočtu velice kritický,“ řekl dnes.

Jedním z nových zdrojů víceletého finančního rámce EU mají být tři procenta ze společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob. Ročně by to mohlo podle odhadu komise přinést asi 12 miliard eur (asi 305 miliard korun). Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) dnes řekla, že podle postoje české strany by korporátní daň měla zůstat v gesci národní legislativy. Debaty o společném základu daně z příjmů firem se podle ní povedou ještě roky.

Dalším zdrojem má být 20 procent z výnosů z dražeb v rámci systému emisních povolenek. Ročně by to mohlo vynést tři miliardy eur (asi 76 miliard korun). Třetím novým zdrojem má být příspěvek členských států vypočítaný podle množství nerecyklovaných plastových obalových odpadů. Komise odhaduje každoroční přínos na sedm miliard eur (asi 178 miliard korun).

Babiš také řekl, že vláda nepodporuje ani povinné zastropování přímých plateb zemědělcům. „Členské státy by se měly rozhodnout samy, zda toto zastropování zavedou a přesunou prostředky jinam,“ uvedl premiér. Za tento postoj si vláda vysloužila kritiku hlavně od Pirátů. Poslanci nakonec neschválili návrh poslance Pirátů Mikuláše Peksy, v němž by Sněmovna vyzvala k omezení dotací vyplácených velkým podnikatelským subjektům.

Česká republika bude podle návrhu EK z nové podoby evropských fondů v rámci politiky soudržnosti v příštím finančním období moci získat až 17,8 miliardy eur (asi 454 miliard korun) v cenách roku 2018.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: nab

Kdo stanovuje, kolik se bude platit za jednoho migranta?

A to bude každá země platit stejně? Protože co si budeme nalhávat, co je pro nás půl milionu, není to samé, co to je třeba pro Němce. A to je už definitivní, že se bude za nepřijetí platit? Nedá se s tím ještě něco udělat? A kdo bude určovat, kolik a jaké migranty máme přijmout?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Nadávají Havlíčkovi, že chce po volbách utnout munici Ukrajině. Ta dle experta stejně tak dlouho nevydrží

19:40 Nadávají Havlíčkovi, že chce po volbách utnout munici Ukrajině. Ta dle experta stejně tak dlouho nevydrží

Místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček čelí ostré kritice vládních politiků za svá slova, že by na p…