Sobotka i kníže by na euro miliardy z našich daní dali. Stojí to prý za to

11.12.2011 14:18 | Zprávy

V současné době se rozhoduje o budoucnosti Evropy. Na její záchranu bude potřeba 200 miliard eur. Na finanční injekci by se měla podílet i Česká republika částkou 89 miliard korun, míní šéf ČSSD Bohuslav Sobotka.

Sobotka i kníže by na euro miliardy z našich daní dali. Stojí to prý za to
Foto: Hans Štembera
Popisek: Bohuslav Sobotka

Na záchranu spoelčné evropské měny bude potřeba 200 miliard eur. Na finanční injekci by se měla podílet i Česká republika částkou 89 miliard korun. Zda se půjčky zúčastní, ovlivní budoucí postavení země v Evropské unii. „Pokud se budou vytvářet další rychlostní pásy a my se budeme odsouvat, tak na to doplatíme,“ uvedl předseda ČSSD Bohuslav Sobotka s tím, že by půjčku podpořil.

„Ročně dostáváme od EU 70 miliard korun a platíme do společného fondu 30 miliard. Čistý zisk tedy činí 40 miliard. Jestliže tedy máme přispět 89 miliard korun, tak se nám půjčka do dvou let vrátí. Pokud se vláda rozhodne pro finanční pomoc, určitě to ČSSD podpoří, je to zásadní pro prosperitu země,“ uvedl Sobotka v Otázkách Václava Moravce.

Půjčku by podpořil i ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, přestože Česká národní banka vystupuje proti. „ČNB je významná pevnost euroskepticismu,“ uvedl ministr a dodal, že vláda se bude finanční podporou zabývat příští týden.

Trojrychlostní Evropa. Kam se zařadí Česko?

Evropská unie se stává trojrychlostní. První část by představovalo „tvrdé jádro“, do druhé rychlosti by spadaly země, které se potýkají se silnými finančními problémy a do třetí pak ti ostatní. Zda se Česko bude podílet na půjčce, rozhodne i o tom, do jaké skupiny by se země zařadí. Pokud by se republika dostala do tvrdého jádra, představuje to pro ní nějaká rizika?

„Pokud dojde k větší koordinaci, bude to klást větší důraz na rozpočtovou disciplinu a větší nároky na programy politických stran. Rizikové může být, pokud zpřísnění fiskální discipliny bude natolik rychlé, že se s ním nebude stíhat Česká republika vypořádat a povede to například k zvýšené nezaměstnanosti. Zdůrazňuji, že více rizik bude, pokud zůstaneme vně,“ řekl Sobotka.

„Já bych považoval za nevýhodné, kdybychom byli nuceni přijmout jednotná daňová pravidla pro celou Evropu. Daně můžete dělat podle hospodářského stavu země,“ tvrdil Schwarzenberg. „Výhody ale převažují, musíme si však pohlídat, abychom nebyli zatíženi pravidly, která mají smysl pro bohaté země.“

Referendum raději ne

Tři z pěti lidí nesouhlasí s hlubší integrací EU. V takové situaci by bylo možná vhodné vypsat referendum a nechat se podílet na rozhodnutí obyvatele. „Já velký příznivce referenda nejsem,“ nesouhlasí Schwarzenberg.  „Vyžadovat kompetentní rozhodování od každého občana je náročné," dodal. Sobotka by se k referendu přikláněl pouze za určitých okolností.

SLEDUJEME téma Euro
SLEDUJEME téma Záchrana eura

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor:

Ing. Zuzana Ožanová byl položen dotaz

náměstci

Dobrý den, nemyslíte, že není problém jen v počtu náměstků, ale celkově? Nač potřebujeme tolik ministrů, ale třeba i zákonodárců? Já myslím, že kdyby jich bylo třeba o 1/3 míň, klidně i o polovinu, nic by se nestalo. A vůbec nač je třeba tolik úředníků, poradců a bůh ví koho ještě? Není tohle cesta,...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Pokus znovu protlačit Istanbulskou úmluvu končí příměrem k souloži

12:45 Pokus znovu protlačit Istanbulskou úmluvu končí příměrem k souloži

Jako nehoráznost a prznění demokracie označují senátoři plán vládní zmocněnkyně Šimáčkové Laurenčíko…