Devětadvacetiletá Ruska Marija Butinová je podezřelá, že na území USA vyvíjela činnost nepřátelskou vůči tomuto státu. Mladá žena byla zadržena a teď čeká, co s ní bude dál. Americké úřady mimo jiné tvrdí, že se Ruska Marija Butinová snažila získat informace a kontakty např. výměnou za sex. České čtenáře o tom informuje ČTK.

„Jedním z Američanů, s nimiž měla Butinová udržovat kontakt, je podle amerických médií podnikatel z Jižní Dakoty Paul Erickson, který v roce 2015 pomáhal Rusce organizovat přednáškové turné po amerických školách. Agentura AP napsala, že šestapadesátiletý Erickson s Butinovou udržoval osobní styky a dokonce s ní žil. Vyšetřovatelé mají údajně podezření, že Ruska k pronikání do amerických politických struktur používala i sex," napsala agentura. Erickson toto tvrzení zpochybnil.

• Celý článek naleznete zde

Butinová je podezřelá, že na území USA vyvíjela lobbistickou činnost ve prospěch cizí mocnosti, aniž by se zaregistrovala jako zahraniční pracovník, což nařizují americké zákony. Ale z vyzvědačství obviněna nebyla.

Redaktor MF Dnes Milan Vodička k tomu v textu uveřejněném v pátečním vydání deníku poznamenává, že se mu celá konstrukce kolem Butinové jeví jako poměrně slabá. Podobně slabá, jako celá kauza novičok a útok na Sergeje Skripala ve Velké Británii, za kterým údajně stojí Rusko.

Podle Vodičky Butinová možná je špionka, ale možná je to jen nevinná oběť současných americko-ruských tahanic. „Další ďábelská akce ruské tajné služby namířená do srdce Ameriky, řídí ji prý osobně Putinův přítel a viceguvernér ruské centrální banky. Nebo jen přepálený případ mladé ženy, která zahučela do víru chaotických rusko-amerických vztahů a spláchla ji americko-americká vnitřní politická válka, která se vede i přes Rusko?“ zeptal se Vodička.

Pokud je Butinová špionkou, pak podle redaktora asi Rusku vyzvědači pomalu docházejí. Na tak složitou operaci, jako je infiltrace a získávání informací v USA, by totiž Rusové normálně poslali někoho staršího a zkušenějšího. Ruské studentce bylo teprve 25 let, když dorazila do USA.

„Sotva dveře do Ruska rozkopl kapitalismus, tatínek se na Sibiři vrhl na výrobu nábytku. A dcera se v tom brzy našla taky. Mezitím vystudovala politologii, v devatenácti byla zvolena zastupitelkou za Altajský kraj (má 2,5 milionu obyvatel, takže to není úplně jen tak). Hned v té době založila úspěšnou síť sedmi obchodů s nábytkem. Tu pak prodala, aby mohla založit reklamní agenturu. Založila hnutí za to, aby Rusové mohli mít zbraň jako Američané. A pracovala jako asistentka pro Alexandra Toršina, blízkého přítele Putina a nyní viceguvernéra ruské národní banky. FBI to vidí jasně: Toršin ji řídí,“ pokračoval Vodička.

Do americké společnosti měla Butinová pronikat jednak přes lásku ke zbraním a jednak přes zipy mužských kalhot, což ovšem podle Vodičky působí „poněkud filmově“. Butinová prý jednou byla na večeři na ruské ambasádě. Měla se navíc setkat s ruským velvyslancem Torošinem, který s mladou žernou komunikoval i na sociálních sítích. Už to se Vodičkovi zdá divné. Skuteční špioni by prý spolu hovořili mnohem víc ve skrytu.